Nabídka Chočských vrchů:
Na rozdíl od místních má pro mne význam jen
Velký Choč (1611m). S ohledem na dopravní dostupnost
a uskutečnitelnost v jednom dni, připadá v úvahu jako výchozí místo pouze Valaská Dubová.
Z Ružomberku jde v zimních podmínkách o příliš dlouhý výstup. Lázně Lúčky sice nabízejí
atraktivní strmost, jsou však z ruky.
Valaská Dubová stojí na kopci, takže je-li nasněženo, může být první, počítáno od Ružomberku, odbočka do vesnice
nesjízdná - ověřeno; pak nutno použít až druhou, ve směru na Dolný Kubín, která má příznivější sklon. Ve Valaské Dubové
se nachází jedna z mnoha "zaručeně pravých" Jánošíkových krčem. V zimě se v ní topí a
mají chutnou česnečku.
Výstup začíná v nejvýše položené části Dubovej (asi 650 m). Cesta vede snadnou otevřenou dolinkou
a přibližuje se ke skalní stěně vrchu Soliská. U zastřešeného odpočívadla pokračuje cesta vpravo a prochází
pod skalkami, z jejichž úpatí při vysokém stavu čerstvého sněhu sjíždějí lavinky a
zasypávají chodník. Za tímto místem začíná cesta lesem nabírat výšku na Strednú polanu (1200 - 1300mnm).
Není-li stopa a sníh nenese, jde o velmi namáhavý úsek. Na Strednej polane stojí
salaš "hotel Choč", která může v nouzi přijít vhod. Na polane doleva vzhůru k vrcholu.
Tento poslední úsek je v hlubokém sněhu rovněž namáhavý, avšak zábavnější než
předchozí dřina strmým vysněženým lesem. Je-li viditelnost omezena na několik metrů a není stopa,
dá dohledání vrcholu v závěru výstupu docela zabrat.
Velký Choč - 4x, z toho třikrát za zimních podmínek.
Další dva zimní pokusy nevyšly, jeden pro extrémní vrstvu čerstvého sněhu ukončen na
Strednej polane, druhý nezdařený pokus byl ukončen v těsné blízkosti vrcholu pro
velmi špatnou viditelnost a časovou tíseň.