Vysoké Tatry - Polsko
Specialita polských Vysokých Tater:
Vysoké Tatry mají ve své polské části něco, co slovenské zcela chybí - zajištěnou, velmi
Schronisko Murowaniec
vzdušně vedenou dlouhou hřebenovou cestu nad úrovní 2000mnm: Orla Perć = Zawrat (2159m) + Maly Kozi Wierch (2226m) + Zmarzle Czuby (2193m) + Zamarla Turnia (2179m) + Kozie Czuby (2263m) + Kozi Wierch (2291m) + Zadni Granat (2240m) + Pośredni Granat (2234m) + Skrajny Granat (2225m) + Mala Buczynowa Turnia (2172m) + Krzyžne (2113m). Tato skvělá vysokohorská cesta je včetně nástupu a závěrečného sestupu časově velice náročná, k čemuž přispívá její délka i vysoká frekvence v obou směrech; zvláště pokud se spojí s úsekem Kasprowy Wierch (1985) - Swinica (2301m) - Zawrat. Poláků je mnoho, Tater mají málo. Velká návštěvnost sama není zásadním zdrojem zdržení, tím jsou především ti, kteří přeceňují své dovednosti a mají potíže - projevuje se to zejména v masivu Swinice, který je první exponovanou prověrkou, a pak v úseku M. Kozi Wierch - Kozi Wierch, který je velmi exponovaný.
Od otevření cesty v r.1906 má tato hřebenovka na svém kontě již více než 100 obětí.

Při návštěvě polských Tater v září 2001 byl použit tento postup:
Swinica od západu
Příjezd do Zakopaného přes přechod Suchá Hora, za kruhovým objezdem s odbočkou do Kužnic, v ulici Balzera, dojednáno za příslib rozumné finanční částky parkování na zahradě domu rodiny Figus - hlídal nekompromisní německý ovčák. Následuje pěší přesun Zakopane - Kužnice (1000m) - Schronisko Murowaniec (1500m). Chata je to velmi nevzhledná, za šera pochmurná, jídelna a současně společenská místnost obřích rozměrů má ráz nádražní čekárny 60. let. Murowaniec je však ideálním východiskem na Orlu Perć. Ubytování je stísněné, ale za přijatelnou cenu. Kapacita chaty, 116 míst, je zcela nedostatečná, je proto dobré přijít dřív než za tmy, opozdilce čeká placený nouzový nocleh na chodbách a schodištích - v noci není radno vycházet z pokoje, všude leží nocležníci.
Ráno výstup na blízký Kasprowy Wierch (1985m) - horopisně součást Západních Tater, odtud na Swinicu.
Giewont z hřebene Czerwone Wierchy
Orla Perć rozdělena z důvodů časových prodlev na hřebeni na dva dny. Logickým místem rozdělení je Žleb Kulczinskiego, v němž cesta klesá velmi nízko a Murowaniec je blízko. Druhý den ráno pokračováno z tohoto místa až po Krzyžne, v začínajícím dešti sestup na chatu a další nocleh - tato druhá část obsahuje několik nepříjemných hlinitých pasáží, za vlhka kluzkých. Celou noc i ráno vytrvale prší, proto ustupujeme od úmyslu vystoupit na zajímavý, nad plesem Czarny Staw Gasienicowy samostatně stojící skalní objekt Koscielec (2155m) a jdeme v silném dešti dolů do Zakopaného. Na ul. Balzera, "přes cestu", získáno kvalitní ubytování u další rodiny Figus (bratři), mimosezónní cena dále snížena smlouváním na příjemnou úroveň při použití vlastních spacáků.
Pobyt v Zakopaném je ideální příležitostí navštívit monumentální vápencový Giewont (1894m) v místní části Západních Tater - Czerwone Wierchy. Výstup v tomto případě zaměněn za sestup:
Schronisko na Hali Kondratowej
Lanovkou z Kužnic na Kasprowy Wierch, pak hřebenem Czerwone Wierchy na Kopu Kondracku (2005m) a spojovacím hřebínkem vpravo přes sedlo Przel. Kondracka (1772m) na Giewont. Závěrečný, mírně exponovaný vrcholový úsek je kvůli velké návštěvnosti zdvojen a chodí se pravou větví. Monstrózní vrcholový kříž dělá z Giewontu nejvýkonnější bleskosvod Tater, je to znát na počtu obětí bouřek. Sestup přes Przel. Kondracku k idylickému Schronisku na Hali Kondratowej. Při bližším prozkoumání historie chaty vezme idyla za své:
Dne 29. května 1953 spadla z Giewontu mohutná kamenná lavina. Jeden balvan vážící 30 tun navštívil jídelnu chaty. Další skalní blok s hmotností 70 tun se zastavil jen několik metrů od chaty. Balvan, který poškodil schronisko, leží dnes těsně u chaty coby připomínka této události.
Proto rychle naberme směr Kužnice a Zakopané, co kdyby zase něco spadlo.