Kudy tam:
Zájemce o vzdušnou hřebenovku může zdolat Breithorn cestou "Saalfeldener Höhenweg".
Z chaty Peter Wiechenthaler Hütte se dostane na vrchol za 5 až 6 hodin.

Riemannhaus zezadu. Tudy kamkoliv


Výstup:
Z parkoviště Sandten Riemannhaus nevidíte, musíte věřit směrovce.
Závoru se zákazem vjezdu obejděte zprava, potěšte se pohledem na efektní Breithorn

Značení výstupu



Breithorn, Docken a Mitterhorn



Jedno z mála lezeckých míst.
Po modré vzhůru
Po modré vzhůru


Na Breithorn jděte z boční terasy k prvnímu rozcestníku za chatou. Ten vás jednoznačně navede kýženým směrem. Pak už jen pohlídat si levé odbočení na modré značení. V případě omylu zde hrozí, že se vydáte po červené na Ingolstädter Haus. Jde o snadný, přesto však pestrý výstup. Provede vás s nepatrnou ztrátou výšky malou roklí i několika snadnými lezeckými úseky obtížnosti I.UIAA. Převážná část cesty má chodecký charakter, pozor však na volné kameny, kterými můžete ohrozit ty pod vámi. Není potřeba spěchat, jde o časově nenáročnou záležitost. Od Riemannhausu k vrcholovému kříži vám stačí typicky 1,5 hodiny. Vyplatí se fotopauzy na všech příhodných místech, nabízí se mimořádné kompozice.
Vybavení:
Pro výstup z Riemannhausu není žádné speciální vybavení nutné. Při použití cesty "Saalfeldener Höhenweg" od Peter Wiechenthaler Hütte se neobejdete bez ferratové výzbrojky.
Vrcholová pozitiva:
Snadnost výstupu a tím danou větší návštěvnost vyváží vizuální odměna. Na severu kompletní Watzmann, na východě blízká Schönfeldspitze.
Téměř jižně máte před sebou Grosses Wiesbachhorn s efektním oblačným "everestovským" praporem. A Grossglockner. V jihozápadním kurzu rozložitý Grossvenedier.
Západním směrem vidíte Leoganger a Loferer Steinberge.
K dispozici máte prohlídku celé hřebenovky "Saalfeldener Höhenweg", jste totiž na její nejvyšší kótě.
Upozornění:
Tato stránka dokumentuje osobní zkušenost, rozhodně není návodem. Bezpečí
spočívá ve vašich rukou, rozhodování musí vycházet ze stavu terénu,
povětrnostních podmínek, úrovně schopností a fyzického stavu všech účastníků akce.
Jak to bylo: ✔
Včerejší čtvrtek byl velice úspěšným dnem. Dosažení Schönfeldspitze, šťastný návrat z ní, příznivý obrat v ubytování, jen samá pozitiva. Večer přivezla
nákladní lanovka Katku - mile ochotnou a povídavou členku chatového personálu.
Měla volný den v dolině a vrací se ke své perné práci na chatě.
Při krátkém společném posezení u piva jsme se dověděli přehršel všelikých zajímavosti.
Ač Slovenka, žije už sedm let v Saalfeldenu. Dala nám nahlédnout do dění na chatě i oknem na úpatí Sommersteinu, kde na skalním pilířku
visí jízdní kolo, kterého jsme si dosud nevšimli. A hádanku.
Jsou dvě verze zavěšení kola na skálu:
a/ Listonoš, který roky vozil na kole poštu na chatu, toho měl dost a pověsil doručování zásilek i kolo "na hřebík"
b/ Kolo na Sommerstein zavěsili mladí a rozverní horolezci, mající na Riemannhausu výcvikové soustředění
Rozhodnout se pro správné řešení není jen tak.
Po celotýdenní pozitivní dřině máme jistě nárok na odpočinkový den. Jenže! Už jsme si jeden vybrali, a to o deštivé neděli na Gruttenhütte. Podnikneme tedy nějaký místní "špacír". Riemannhaus má v zásobě praktickou dvojkombinaci. Blízký a snadný Breithorn + ještě bližší a snadnější Hausberg chaty, Sommerstein. V pátek, v 8:50, po terasové snídani a relaxačním sledování turistického ruchu, jehož startovací rampou je právě ona terasa, jdeme na Breithorn. První kroky vedou zcela opačným směrem, s cílem v zádech. Za dvě minuty nás začnou směrovky obtáčet kolem chaty až do malé rokle. Kolem pasoucích se ovcí, po modré značce, dokonáváme obrat o 180°. Stoupáme, místy snadným lezeckým terénem,
většinou však chodeckým "kamenolomem", k vrcholu. Máme se na co dívat, jen tak mít dva páry očí. Watzmann a dno "Kamenného moře" za sebou, hřebenovku "Saalfeldener Höhenweg" až po Mitterhorn před sebou.
Pod sebou Riemannhaus, za ním sovička Sommerstein. Odsud krásně vidíme sovičce "pod sukně". Zdánlivě jen horolezecky průstupné kolmé stěny nabízejí chodeckou alternativu
dosažení vrcholu Sommersteinu východním hřbetem. Motiv pro pokračování dnešní vycházky po návratu z Breithornu máme tedy nasnadě.
S malou vyhlídkovou pauzou, kousek pod vrcholem, jsme u kříže Breithornu v 10:30 (pátek 6.září 2013).
Kupodivu žádná tlačenice, máme trochu problém sehnat zde ochotného pořizovatele standardního skupinového fota "my a křížek". Překrásné místo, ta trocha výstupového času a úsilí se vyplatí.
Schránka pod křížem obsahuje s vrcholovou knihou i foukací harmoniku. Petr neváhá a posiluje naše vrcholové rozpoložení libými tóny. Poté následuje rozhovor s krajany z Čech. A jdeme dolů.
Přidáváme si pár kroků navíc, stoupáme na skalku za chatou. Jdeme se podívat na kovovou plastiku svatého Bartoloměje, u níž se každého 24.srpna shromažďují až tři tisíce věřících
s kapelou a jodlery. Absolvují přeshraniční pouť z Maria Alm, přes Riemannhaus až ke kostelu St. Bartholomä na břehu Königssee. Jak včera večer říkala Katka:
"Tá skala s ľuďmi vyzerala ako Titanik". Takže pozor: Máte-li zájem o úspěšné ubytování na Riemannhausu, nahlédněte v srpnu do kalendáře.
Po poledni jsme zpátky na terase chaty. Pokračování dne, vyhrazeného odpočinku, nemusíme uspěchat. Máme před sebou jen krátký "výběh" na Sommerstein a závěr pobytu na
překvapivě útulném Riemannhausu. Slunce pálí, upravujeme tedy na terase chaty pitný režim Radlerem a jdeme na "sovičku". Rozvážné kroky k rozcestníku a modré značce, pak se dostavuje
časoměrná zvědavost. Bez ohrožení základních životních funkcí lze být z terasy chaty u křížku na vrcholu Sommersteinu za třináct minut.
Svou výškou 2308m nemůže konkurovat okolí. Pravda, s vyjímkou Riemannhausu o 130 metrů níže. Těch pár kroků ke skromnému kříži nelitujeme, pěkné místo. Ač snadno dosažitelné,
evidentně není příliš navštěvované. Pohled od chaty poněkud mate, sovička odrazuje při pohledu zespod svou zdánlivou nepřístupností každého nezasvěceného návštěvníka zdejší chaty.
V sobotu ráno máme před sebou závěr horského týdne a návrat domů. Ještě jednou dva litry Teewasser k snídani. Hana a Petr vedou na terase, coby rodiče dvojčat, rozhovor s chatařem Manfredem Gruberem, který se svou ženou Anitou očekává v prosinci narození dcer Anny a Sofie. Srdečně se loučíme s Katkou i Manfredem. Přejeme jim mnoho štěstí a sestupujeme k autu.
Po tradiční zastávce v Burger King u exitu Salzburg Flughafen, konzumaci Chilli Cheese Nugets, Onion Rings a jiných nezdravostí dle osobního výběru, děláme mimořádně ještě jednu. A to i za cenu sjezdu z dálnice. Kvůli nákupu zajíždíme do městečka Seewalchen am Attersee. Zde zakoupen Rossbacher - Die Österreichische Kräuterspezialität. Jdeme nahlédnout na jezero a s jedním odpočinkem před Hollabrunnem příjíždíme do Lechovic krátce před setměním. Večeře U Bazalů a do půlnoci jsme doma.

Na vrcholu Breithornu


Jsou dvě verze zavěšení kola na skálu:
a/ Listonoš, který roky vozil na kole poštu na chatu, toho měl dost a pověsil doručování zásilek i kolo "na hřebík"
b/ Kolo na Sommerstein zavěsili mladí a rozverní horolezci, mající na Riemannhausu výcvikové soustředění
Rozhodnout se pro správné řešení není jen tak.
Po celotýdenní pozitivní dřině máme jistě nárok na odpočinkový den. Jenže! Už jsme si jeden vybrali, a to o deštivé neděli na Gruttenhütte. Podnikneme tedy nějaký místní "špacír". Riemannhaus má v zásobě praktickou dvojkombinaci. Blízký a snadný Breithorn + ještě bližší a snadnější Hausberg chaty, Sommerstein. V pátek, v 8:50, po terasové snídani a relaxačním sledování turistického ruchu, jehož startovací rampou je právě ona terasa, jdeme na Breithorn. První kroky vedou zcela opačným směrem, s cílem v zádech. Za dvě minuty nás začnou směrovky obtáčet kolem chaty až do malé rokle. Kolem pasoucích se ovcí, po modré značce, dokonáváme obrat o 180°. Stoupáme, místy snadným lezeckým terénem,

"Sovička" Sommerstein



Sommerstein. Vzadu Breithorn


V sobotu ráno máme před sebou závěr horského týdne a návrat domů. Ještě jednou dva litry Teewasser k snídani. Hana a Petr vedou na terase, coby rodiče dvojčat, rozhovor s chatařem Manfredem Gruberem, který se svou ženou Anitou očekává v prosinci narození dcer Anny a Sofie. Srdečně se loučíme s Katkou i Manfredem. Přejeme jim mnoho štěstí a sestupujeme k autu.
Po tradiční zastávce v Burger King u exitu Salzburg Flughafen, konzumaci Chilli Cheese Nugets, Onion Rings a jiných nezdravostí dle osobního výběru, děláme mimořádně ještě jednu. A to i za cenu sjezdu z dálnice. Kvůli nákupu zajíždíme do městečka Seewalchen am Attersee. Zde zakoupen Rossbacher - Die Österreichische Kräuterspezialität. Jdeme nahlédnout na jezero a s jedním odpočinkem před Hollabrunnem příjíždíme do Lechovic krátce před setměním. Večeře U Bazalů a do půlnoci jsme doma.