Breithorn  2504 m
Steinernes Meer    Rakousko
Kudy tam:
Zájemce o vzdušnou hřebenovku může zdolat Breithorn cestou Saalfeldener Höhenweg. Z chaty Peter Wiechenthaler Hütte se dostane na vrchol za 5 až 6 hodin.
Riemannhaus zezadu. Tudy kamkoliv
Pokud však pobýváte na chatě Riemannhaus (DAV Ingolstadt, 2177mnm) kvůli výstupu na krásnou a nelehkou Schönfeldspitze, vydejte se na Breithorn odsud. Chata je přístupná z neplaceného parkoviště Sandten (1130mnm) nad Maria Alm am Steinernen Meer. Příjezd: Linz - Salzburg - Bad Reichenhall - Lofer - Saalfelden am Steinernen Meer - Maria Alm am Steinernen Meer - Sandten. Asi 2,5km za Saalfeldenem odbočte z Hochkönigstrasse přes říčku Urslau doleva do Maria Alm. Za dalších 600 metrů odbočte vlevo přes potok a za mostem okamžitě vpravo. Jeďte stále vzhůru, nenechte se odradit auty parkujícími kolem nepříliš kvalitní horské silničky, ani potížemi ve strmých šotolinových úsecích. Vydržíte-li 3 kilometry, zastaví vás závora se zákazem vjezdu. Tady zaparkujte. Odsud je to na Riemannhaus nejblíže. Nechť vás nemate, že i za závorou je střídmý dopravní ruch. Jde o auta a čtyřkolky obsluhující dolní stanici nákladní lanovky chaty. Navíc běžné auto zde, kvůli velmi strmým šotolinám, nemá valnou šanci. I pěšky je to dřina, pro některé na pokraji pádu. Svižný výstup s krátkými odpočinky trvá 2,5 hodiny, s převýšením 1050 metrů. Základní orientace viz: KOMPASS 14, ev. 794, nebo turistická mapa Rakouska centrovaná na Saalfelden. Lokální předpověď počasí pro Saalfelden. Informace o aktuálním vývoji počasí můžete získat telefonicky v českém jazyce na ALPY-INFO.
Výstup:
Z parkoviště Sandten je Riemannhaus neviditelný, musíte věřit směrovce. Závoru se zákazem vjezdu obejděte zprava, potěšte se pohledem na efektní Breithorn
Výstup je dobře značen
1400 metrů nad hlavou a vybavte se trpělivostí. Čeká vás asi kilometr namáhavého stoupání šotolinovou, místy asfaltovou silničkou. Před dolní stanicí nákladní lanovky odbočí značka ze silničky vlevo. Chodník vede klečí a trávníky lákajícími k posezení. Váš zrak bude od této chvíle poutat skalní stěna vyrůstající téměř kolmo před vámi. A hádanka, kudy po ní vzhůru do Ramseider Scharte, v níž stojí Riemannhaus. Vše se včas dozvíte. Výstup není technicky obtížný, jen namáhavý. Cesta je vedena serpentinami po skalních lávkách, opatřených zajišťovacím ocelovým lanem. Čeká vás neuvěřitelné množství, ve vápenci vytesaných, strmých schodů. Tam, kde stavitelé výstupové cesty narazili na nedostatek opracovatelného kamene, vytvářeli schodnice z betonu. Stačí se letmo zamyslet nad jejich pílí a dřinou, zastydět se za svou únavu. A rázem jste ve vynikající kondici. Stoupáte-li vzhůru v odpoledních hodinách hezkého dne, připravte se na vyčkávací a úhybné manévry kvůli velké frekvenci sestupujících návštěvníků chaty. Ve chvíli, kdy přes závěrečný zlom terénu poprvé zahlédnete vlevo od Sommersteinu Riemannhaus, nejásejte předčasně. Od Riemannhausu vás dělí ještě dvacet minut. Naštěstí pohodlných. Je-li skvělé počasí, pokazí vám radost z dosažení chaty pohled na davy lidí na terase i v chatě. Projednávání noclehů se odehrává u obslužného pultu kuchyně, pár kroků za dveřmi chaty. Musíte se zařadit mezi strávníky a čekatele na pivo. Než na vás dojde řada, nezoufejte. Možná získáte Notlager za 7€.
Breithorn, Docken a Mitterhorn
Odkládací regály pro pohorky najdete ve výklenku vpravo za hlavním vchodem. Další jsou vlevo od tohoto místa, za prosklenými dveřmi. Těmi lze s výhodou vstoupit do stravovacího i ubytovacího prostoru. Vyhnete se tak tlačenici kolem provazu u pultu, který odděluje frontu strávníků od průchozích. Matratzenlager má kapacitu 70 nocležníků, Zimmerlager 34, což vzhledem k atraktivitě chaty může být za dobrého počasí velký problém. Riemannhaus sice není pohodlně dosažitelný, jeho terasový hloubkový výhled do Saalfeldenu, údolí Zell am See s kouskem jezera Zeller See, výhled na Grossvenediger, vzdálený odsud pouhých 30km, a procházky za chatou bludištěm "Kamenného moře", to jsou trumfy zajišťující nájemcům chaty nevysychající příliv hostů. Nečlenům OeAV doporučuji telefonickou rezervaci, jinak mohou mít za příznivého počasí ubytovací potíže i o všedních dnech. Rezervace je bohužel zálohově placená, 5€ na osobu a noc. Při předložení průkazu OeAV je vyžadován osobní doklad s fotografií. Noc v Matratzenlageru stojí člena OeAV 11€.
Jedno z mála lezeckých míst.
Po modré vzhůru
Sociální zázemí chaty má slušnou úroveň, voda teče jen studená - nabízí se zakoupení teplé sprchy. Voda je povrchová a neupravená, proto označena jako nepitná. Přesto však nevyvolala žádné zdravotní potíže ani po několikadenní konzumaci. Toalety jsou při plně obsazené chatě večer a brzy ráno v obležení. Večer neváhat a ráno nespěchat. Praktickou eventualitou pro hygienu před túrou je využití svítání, zájemců je málo. A pak si můžete beze stresu ještě poležet. Mobilní telefony obslouží spolehlivě rakouská síť, signál najdete na terase i v interiéru chaty. Za chatou vám může naskočit německý operátor.
Breithorn lákavě servíruje přední terasa chaty. Jít rovnou přes "doly a hory" však není rozumné. Doporučuji odvrátit zrak a boční terasou pohodlně dojít k prvnímu rozcestníku za chatou. Ten vás jednoznačně navede kýženým směrem. Pak už jen pohlídat si levé odbočení na modré značení. V případě omylu zde hrozí, že se vydáte po červené na Ingolstädter Haus. Výstup je snadný, přesto však pestrý. Provede vás s nepatrnou ztrátou výšky malou roklí i několika snadnými lezeckými úseky obtížnosti I.UIAA. Převážná část cesty je chodecká, pozor však na volné kameny, kterými můžete ohrozit ty pod vámi. Není potřeba spěchat, jde o časově nenáročnou záležitost. Od Riemannhausu k vrcholovému kříži vám stačí typicky 1,5 hodiny. Vyplatí se fotopauzy na všech příhodných místech, nabízí se mimořádné kompozice.
Vybavení:
Pro výstup z Riemannhausu není žádné speciální vybavení nutné. Cesta Saalfeldener Höhenweg od Peter Wiechenthaler Hütte si v případě zdolávání Persailhornu Wildentalklettersteigem nebo Südwandklettersteigem žádá sedací úvazek, prsní úvazek, ferratový set a přilbu.
Vrcholová pozitiva:
Snadnost výstupu a tím daná návštěvnost je vyvážena vizuální odměnou. Na severu kompletní Watzmann, na východě blízká Schönfeldspitze. Téměř jižně máte před sebou Grosses Wiesbachhorn s efektním oblačným "everestovským" praporem. A Grossglockner. V jihozápadním kurzu rozložitý Grossvenedier. Západním směrem vidíte Leoganger a Loferer Steinberge. K dispozici je prohlídka celé hřebenovky Saalfeldener Höhenweg, jste totiž na její nejvyšší kótě.
Jak to bylo:
Včerejší čtvrtek byl velice úspěšným dnem. Dosažení Schönfeldspitze, šťastný návrat z ní, příznivý obrat v ubytování, jen samá pozitiva. Večer přivezla nákladní lanovka Katku - mile ochotnou a povídavou členku chatového personálu.
Na vrcholu Breithornu
Měla volný den v dolině a vrací se ke své perné práci na chatě. Při krátkém společném posezení u piva jsme se dověděli přehršel všelikých zajímavosti. Ač Slovenka, žije už sedm let v Saalfeldenu. Dala nám nahlédnout do dění na chatě i oknem na úpatí Sommersteinu, kde na skalním pilířku visí jízdní kolo, kterého jsme si dosud nevšimli. A hádanku.
Jsou dvě verze zavěšení kola na skálu:
a/ Listonoš, který roky vozil na kole poštu na chatu, toho měl dost a pověsil doručování zásilek i kolo "na hřebík"
b/ Kolo na Sommerstein zavěsili mladí a rozverní horolezci, mající na Riemannhausu výcvikové soustředění
Rozhodnout se pro správné řešení není jen tak.
Po celotýdenní pozitivní dřině máme jistě nárok na odpočinkový den. Jenže! Už jsme si jeden vybrali, a to o deštivé neděli na Gruttenhütte. Podnikneme tedy nějaký místní "špacír". Riemannhaus má v zásobě praktickou dvojkombinaci. Blízký a snadný Breithorn + ještě bližší a snadnější Hausberg chaty, Sommerstein. V pátek, v 8:50, po terasové snídani a relaxačním sledování turistického ruchu, jehož startovací rampou je právě ona terasa, jdeme na Breithorn. První kroky vedou zcela opačným směrem, s cílem v zádech. Za dvě minuty nás začnou směrovky obtáčet kolem chaty až do malé rokle. Kolem pasoucích se ovcí, po modré značce, dokonáváme obrat o 180°. Stoupáme, místy snadným lezeckým terénem,
"Sovička" Sommerstein
většinou však chodeckým "kamenolomem", k vrcholu. Je na co se dívat, jen tak mít dva páry očí. Watzmann a dno "Kamenného moře" za sebou, hřebenovku Saalfeldener Höhenweg až po Mitterhorn před sebou. Pod sebou Riemannhaus, za ním sovička Sommerstein. Odsud je sovičce krásně vidět "pod sukně". Zdánlivě jen horolezecky průstupné kolmé stěny nabízejí chodeckou alternativu dosažení vrcholu Sommersteinu východním hřbetem. Motiv pro pokračování dnešní vycházky po návratu z Breithornu je tedy nasnadě. S malou vyhlídkovou pauzou, kousek pod vrcholem, jsme u kříže Breithornu v 10:30 (pátek 6.září 2013). Kupodivu žádná tlačenice, je trochu problém sehnat zde ochotného pořizovatele standardního skupinového fota "my a křížek". Místo je to překrásné, ta trocha výstupového času a úsilí se vyplatí. Ve schránce pod křížem je s vrcholovou knihou uložena i foukací harmonika. Petr neváhá a posiluje naše vrcholové rozpoložení libými tóny. Poté následuje rozhovor s krajany z Čech. A jdeme dolů. Přidáváme si pár kroků navíc, stoupáme na skalku za chatou. Jdeme se podívat na kovovou plastiku svatého Bartoloměje, u níž se každého 24.srpna shromažďují až tři tisíce věřících s kapelou a jodlery. Absolvují přeshraniční pouť z Maria Alm, přes Riemannhaus až ke kostelu St. Bartholomä na břehu Königssee. Jak včera večer říkala Katka: "Tá skala s ľuďmi vyzerala ako Titanik". Takže pozor: Máte-li zájem o úspěšné ubytování na Riemannhausu, nahlédněte v srpnu do kalendáře. Po poledni jsme zpátky na terase chaty. Pokračování dne, vyhrazeného odpočinku, nemusíme uspěchat. Máme před sebou jen krátký "výběh" na Sommerstein a závěr pobytu na překvapivě útulném Riemannhausu. Slunce pálí, upravujeme tedy na terase chaty pitný režim Radlerem a jdeme na "sovičku". Rozvážné kroky k rozcestníku a modré značce, pak se dostavuje časoměrná zvědavost. Bez ohrožení základních životních funkcí lze být z terasy chaty u křížku na vrcholu Sommersteinu za třináct minut.
Sommerstein. Vzadu Breithorn
Svou výškou 2308m nemůže konkurovat okolí. Pravda, s vyjímkou Riemannhausu o 130 metrů níže. Těch pár kroků ke skromnému kříži nelitujeme, místo je to pěkné. Ač snadno dosažitelné, evidentně není příliš navštěvované. Pohled od chaty je poněkud matoucí, sovička odrazuje při pohledu zespod svou zdánlivou nepřístupností každého nezasvěceného návštěvníka zdejší chaty.
V sobotu ráno máme před sebou závěr horského týdne a návrat domů. Ještě jednou dva litry Teewasser k snídani. Hana a Petr vedou na terase, coby rodiče dvojčat, rozhovor s chatařem Manfredem Gruberem, který se svou ženou Anitou očekává v prosinci narození dcer Anny a Sofie. Rozloučení s Katkou i Manfredem je srdečné. Přejeme jim mnoho štěstí a sestupujeme k autu.
Po tradiční zastávce v Burger King u exitu Salzburg Flughafen, konzumaci Chilli Cheese Nugets, Onion Rings a jiných nezdravostí dle osobního výběru, děláme mimořádně ještě jednu. A to i za cenu sjezdu z dálnice. Kvůli nákupu zajíždíme do městečka Seewalchen am Attersee. Jednou ze zakoupených položek je Rossbacher - Die Österreichische Kräuterspezialität. Jdeme nahlédnout na jezero a s jedním odpočinkem před Hollabrunnem příjíždíme do Lechovic krátce před setměním. Večeře U Bazalů a do půlnoci jsme doma.
Upozornění:
Tato stránka je dokumentací osobní zkušenosti, rozhodně není návodem. Vaše bezpečnost spočívá ve vašich rukou, vaše rozhodování musí vždy vycházet ze stavu terénu, povětrnostních podmínek, úrovně vašich schopností a fyzického stavu.
Doporučení:
Nepodceňujte nutnost dlouhodobé technické přípravy před "velkou akcí" - výzbroj, s níž neumíte zacházet, je zbytečnou zátěží a ještě vás ohrozí, terén vás zaskočí svými nároky na váš um. Máte-li pocit dobrodružství, jste za hranicí svých schopností.