Pro nehorolezce nabízí Monte Coglians / Hohe Warte čtyři výstupové varianty. Kdo si přeje mrznout v severní stěně, absolvovat strmý firn, případně si strádání vystupňovat úvodní variantou Weg der 26er Klettersteig obtížnosti D, má k dispozici coby východisko rakouskou chatu Wolayerseehütte. Z této chaty lze rovněž přejít kolem Rifugio Lambertenghi přes Passo di Volaia na italskou stranu a asi za dvě hodiny navázat na výstupovou cestu sentiero 143. Zájemce o horskou pohodu, příjemné prostředí a přívětivý personál, zvolí jednoznačně za základnu útulnou Rifugio Giovanni e Olinto Marinelli
(CAI Udine, 2120m), přístupnou od Rifugio Tolazzi, k níž se dá dojet autem ze sedla Plöckenpass (60km). A nebo z parkoviště v sedle Plöckenpass - Passo di Monte Croce Carnico. Nájemci chaty jsou Giorgio a Caterina Tamussin. Chata má unikátní pozici přímo ve spádnici Monte Coglians. Z její dřevěné terasy jsou excelentní výhledy na italské i slovinské Julské Alpy, dvacet metrů vzdálené sedlo Forcella Morareet nabízí Dolomity.
Příjezd: Wien - Graz - Klagenfurt - Villach - Hermagor - Kötschach - Mauthen - Plöcken Pass. V místě, kde začíná klesat silnice na italskou stranu, vás upoutá vpravo umístěná stará dřevěná směrovka s nápisem Rifugio Marinelli, viz foto níže. Odsud stačí bedlivě sledovat sentiero 146, ev. v závěru přejít na pohodlnější sentiero 148. Výstup na chatu trvá 2,5 až 3 hodiny při převýšení 800 metrů. Základní orientace viz turistická mapa centrovaná na Rifugio Giovanni e Olinto Marinelli. Stoupání na chatu začíná pohodlnou lesní stezkou, která vás zavede do strmých luk, mezi pasoucí se krávy. Agresivní nejsou, jejich zvídavost a hmotnost však převyšuje vaše fyzické dispozice. Situaci lze řešit hbitostí a nebo mocným hlasem. Travnato hlinité pasáže se střídají s hladkými vápencovými úseky. Stejně tak se střídají stáda krav se stády ovcí s ojedinělým výskytem koz. Cesta na chatu nenudí, bdělost udržují bučící a běhající tvorové, výstupovou dřinu střídají odpočinkové ztráty výšky. Cesta sleduje po jižní, italské straně, hlavní hřeben Karnských Alp směrem na západ. Po hodině a půl, nad krátkým výšvihem, poprvé zahlédnete chatu Marinelli. Zde čeká překvapení v podobě strmě klesajícího, pomůckami vybaveného tunelu (ve skutečnosti spíš průrvy). Následuje kopřivový traverz a za další půlhodinu volba mezi strmým stoupáním sent.146 zprava kolem strmého travnatého vršku Plotta a nebo přechodem levým mělkým sedélkem na pohodlnou sent.148. Obě cesty vedou k cíli a v délce se nijak neliší. Závěrečné serpentiny k chatě jsou pro obě varianty společné. Jakkoliv se v tuto chvíli zdá být chata v nebetyčnu, není to pravda, poslední desítky výškových metrů jsou nejpříjemnější a odmění vás oku lahodící bílá rifugio Marinelli s červenou střechou a přívětivou Caterine Tamussin, vládnoucí mimo italštinu i angličtinou a němčinou. Vkusně renovovaná chata disponuje 50 lůžky v jednotné cenové kategorii. Ubytování sestává z mnoha pokojů s různým množstvím lůžek (2, 4, 6 atd). Drobná nevýhoda pokojů tkví v nevyváženém vybavení odkladnými prostory a zavěšovacími prvky. Noc stojí (rok 2012) člena OeAV 10€. Ubytovací možnosti v pátek a v sobotu za dobrého počasí nemusí stačit, jde o oblíbené výletní místo Italů. Doporučuji telefonickou rezervaci. Objednání noclehů prostřednictvím mailu není během sezóny možné. Elektrické osvětlení má chata úsporné neboť disponuje pouze bateriemi dobíjenými elektrocentrálou. Umývárna nabízí jen studenou vodu. Jde o povrchovou vodu s označením "nepitná". Její konzumace však neměla negativní dopad na zdravotní stav. Mobilní telefony mají k dispozici dvě italské sítě, nejlepší signál najdete na terase. Kapacita WC a umýváren není při větším množství nocležníků dostatečná. Výletníci, směřující za terasovými výhledy, jídlem a pitím, mají k použití toaletu za chatou. Pohorky se odkládají přímo naproti vchodu do chaty, ve výklenku mezi schodištěm do ubytovacích prostor a jídelnou. Jídelna je příjemná, pohodlná a občas vytápěná. Poněkud vadí absence jídelního lístku.
Chatu střeží velké psisko jménem Cek, polehávající na terase. Nahodile vybrané příchozí se pokouší otestovat štěkotem a svými zubisky, nikdy však nedotáhne svůj manévr ani k roztržení nohavice.
Výstup na Monte Coglians začíná v sedélku Forcella Morareet vlevo od stožáru s vlajkami Itálie, Norska a Friuli, u rozcestníku zvoucího na sentiero 143. Chodník traverzuje trávníky a stoupá přes travnatý Pic Chiadin(2302m). Následuje mírná ztráta výšky. Pak chodník vstupuje do strmého suťového kuloáru, který vás zaměstná hodinovou podkluzující dřinou. Poslední třetina výstupu vás zavede do zábavných skalek vrcholového bloku. Pro závěrečných dvacet výškových metrů můžete zvolit pravou cestu k vrcholovému kříži a nebo levou ke zvonu "Campana della pace". Obé vyjde nastejno, vrcholové artefakty spojuje krátký a snadný hřebínek. Z rif.Marinelli zabere dosažení vrcholu Monte Coglians 2 hodiny chůze a snadného lezení.
Výstup z chaty Marinelli nevyžaduje žádné speciální vybavení. Vrcholový kříž má M.Coglians malý a decentní. A zvon s mocným a jasným hlasem na sousední vyvýšenině, to se jen tak nevidí a především neslyší. Jste na nejvyšším vrcholu Karnských Alp. Žádný ze sousedů neomezuje výhledy, panorama obsáhne 360°. Na jihovýchodě Mangart, Jalovec, Triglav, Monte Nabois Grande, Fuart, Montasio, Canin, na jihu Udine a Jadran. Západ nabízí Marmoladu a Sorapis, severozápad Grossvenediger a Grossglockner, sever Hoher Sonnblick, Hochalmspitze. Znalec či majitel tištěných panoramat zde může trávit celé hodiny identifikací stovek zajímavých objektů. Samozřejmě jen za ideálního počasí. Tato stránka dokumentuje osobní zkušenost, rozhodně není návodem. Bezpečí spočívá ve vašich rukou, rozhodování musí vycházet ze stavu terénu, povětrnostních podmínek, úrovně schopností a fyzického stavu všech účastníků akce.