Ellmauer Halt  2344 m
Wilder Kaiser    Rakousko
Kudy tam:
Základnou pro dosažení Ellmauer Halt může být ze severu Hans-Berger-Haus, má však malou ubytovací kapacitu a pouhých 936mnm. Z jižní strany se nabízí Gaudeamushütte.
Gruttenhütte. Zcela vlevo Ellmauer Halt
Kdo má rád výstupy v plném slunci a bez zbytečné dřiny dlouhých nástupů do skalního terénu, jistě upřednostní pohlednou a příjemnou Gruttenhütte (1619mnm, majetek DAV, Sektion Turner-Alpen-Kränzchen), přístupnou z parkoviště u soukromé chaty Wochenbrunner Alm. Příjezd: Linz - Salzburg - Bad Reichenhall - Lofer (ten minout zprava směrem na Innsbruck) - St.Johann in Tirol - Ellmau. V Ellmau odbočte u golfového hřiště vpravo. Po 3,5km stoupání po horské asfaltové silničce vás zastaví mýtná závora. Pravidlo pro stanovení výše mýta není z účtenky zřejmé, za auto se čtyřmi osobami se však platí 4€ za průjezd závorou směrem vzhůru. Počet dnů parkování v prostoru nad závorou není nijak omezen. Čeká vás několik set metrů serpentin s parkujícími auty. Snažte se najít volné místo co nejblíž u výletní chaty Wochenbrunner Alm. Jedině odsud vás potěší pohled na nepříliš vzdálenou Gruttenhütte. Výstup trvá 1,5 hodiny, převýšení pouhých 500 metrů. Základní orientace viz: KOMPASS 09 - Kaisergebirge, nebo turistická mapa Rakouska centrovaná na Wilder Kaiser. Lokální předpověď počasí pro St.Johann. Informace o aktuálním vývoji počasí můžete získat telefonicky v českém jazyce na ALPY-INFO.
Výstup:
Stoupání na chatu zahajte posezením na lavičce a pozorováním různorodého davu výletníků. Následuje otevření branky, pak příjemně zastíněný lesní úsek, traverz vápencovou sutí, klouzavé skalky
"Šlapačky"
a závěrečný pohodlný chodník klečí a trávníky kolem hospodářských dřevěných staveb na terasu Gruttenhütte. Z terasy vejděte nadstřešenými dveřmi do předsíně a zaklepejte na protější dveře do kuchyně, která funguje současně jako recepce. Nevstupujte dovnitř, zejména ne v pohorkách. Odkládací prostor pro boty najdete u schodiště do ubytovací části. Matratzenlager pojme 105 zájemců, Zimmerlager 48, což za dobrého počasí v pátek a v sobotu nemusí stačit. Chata je lehce dosažitelná, její terasa s výhledem na Kitzbüheler Alpen, Kitzbühel se sjezdovkou Hahnenkammk, Hohe Tauern s dominantním Grossvenedigerem a výborná kuchyně láká množství výletníků bez lezeckých ambicí avšak se zájmem o přespání. Doporučuji telefonickou nebo mailovou rezervaci. Bohužel však jde téměř o "Mission Impossible". Telefon celé dny automaticky opakuje "bitte rufen Sie später" a ze tří mailových pokusů se odezvy dočkal jediný, naneštěští mlhavé. Noc v libovolné části Matratzenlageru stojí člena OeAV 8€. Sociální zázemí chaty má slušnou úroveň, voda však teče jen studená. Personál je přívětivý a neobyčejně svižný. Mobilní telefony obslouží rakouská síť, signál najdete na terase i v interiéru chaty.
Zájemce o Ellmauer Halt nasměruje rozcestník za hospodářskými stavbami chaty. Nabídne Rote Rinnscharte a Ellmauer Halt. Chodník mírným stoupáním zleva obchází travnatou muldu s křížkem. Pak nevýrazně dolů k zlomiskovému kotli Kar Hochgrubenbach s firnovým polem. Kotel se po balvanech obchází zprava. Následuje nabírání výšky strmými trávníky až k úpatí skalního hřebene mezi sedly Rote Rinnscharte a Kopftörl. V tomto místě je vhodné vybavit se ferratovou výzbrojkou, nebo alespoň přilbou, začíná Klettersteig Gamsängersteig, viz
"Chmurná rokle" a její žebřík
topo / foto. Ve stupnici obtížnosti zajištěných cest je klasifikován stupněm B/C (stupnice anglicky / německy). Stoupající traverz kopíruje úpatí hřebene směrem k Rote Rinnscharte mezi travnatými pásy. Obtížnost tohoto úseku je A/B s nejištěnými a zleva poněkud exponovanými úseky I.UIAA. Poté se vpravo za rohem objeví největší zvláštnost výstupu, asi 20 metrů chůze po ocelových nášlapných prutových smyčkách, vetknutých do skalní stěny. Topo tvrdí, že otížnost tohoto místa je B. O tom lze s úspěchem pochybovat, přechod vyžaduje jen trochu pozornosti, navíc vede těsně nad hlínou a sutí. Navazující ocelová traverza s protiskluzovými příčkami je snadná, pozor však na čtvrtou příčku shora - aktuálně drží jen na jednom šroubu, je tudíž nepříjemně otočná. Na řadu přichází několik silových míst, jištěných i nejištěných. Klíčovým místem je vstup do vrcholového skalního bloku s nabídkou dvou variant obtížnosti B/C. Pravá cesta vede napravo skloněným zářezem v celkem kompaktní skále - je průběžně jištěná a vybavená ocelovými kolíky. Levá cesta vede přes zajištěnou stěnku do tmavé skalní průrvy, evokující pohádkovou "chmurnou rokli vhodnou pro utkání s drakem". Jejím dnem mezi balvany k nepatrně převislému čtyřmetrovému ocelovému žebříku. Po něm vzhůru. Toto místo velí k opatrnosti, příčky žebříku jsou kulaté a kluzké, doporučuji jištění - pád mezi balvany by byl jistě bolestivý a ev. záchrana nesnadná. Mírně obtížný je přechod ze žebříku do následujícího skalního terénu - poslední dvě příčky jsou těsně u skalní stěny, lze použít jen špičky pohorek, zde je užitečné přecvaknout se včas z poslední příčky žebříku na levé jístící ocelové lano.
Babenstuber Hüttchen
Krátké pravé ocelové lano je jen kotvící, staré a pichlavé. Tady končí veškeré těžkosti. Na dohled od nouzového bivaku, chatky Babenstuber Hüttchen, je ideální odpočinkové a vyhlídkové místo, naberete energii před závěrečnými desítkami metrů výstupu. Poté vzhůru k chatce umístěné ve skalním výklenku, protáhnout se kolem ní (z hřebenového trámu chatky visí ocelové lano, které obcházení bivaku usnadní) a zajištěnými skalkami k vrcholovému kříži. Kvůli nedostatku místa není kříž na vrcholu, ten je o dva metry výše, severně od kříže - vejde se na něj jen jeden zájemce, musíte se vystřídat. U kříže je rovněž málo prostoru, naštěstí náročnost technického výstupu odrazuje běžné turisty a v sedélku těsně pod vrcholem je dostatek místa na vysedávání a kochání se výhledy. Výstup od Gruttenhütte zabere i s pauzami v nástupu do Klettersteigu Gamsängersteig a pod Babenstuber Hüttchen asi 3 hodiny. Sestup je atypicky o dost snažší než výstup, což u mnoha jiných vrcholů nebývá.
Vybavení:
Pro ferratové začátečníky je nutný sedací úvazek, prsní úvazek, ferratový set a přilba. Ostatní mohou vynechat prsní úvazek, velmi pokročilým stačí přilba.
Vrcholová pozitiva:
To nejvyšší, co nabízí "Divoký Císař", je lákadlem od prvního spatření. Zvědavost na cestu vzhůru je neodolatelná.
Miloš, Petr, Alena a Hana na Ellmauer Halt
Ellmauer Halt vypadá od jihu nepřístupně, každý pravověrný horal se mu s chutí podívá na zoubek. Klettersteig je skoro v perfektním stavu (až na jeden chybějící šroub a jedno pichlavé ocelové lano), jeho stavitelé odvedli kvalitní práci, nápad s variantním dosažením vrcholového bloku potěší. Jižní i severní výhledy nemají chybu. K dispozici jsou Venedigergruppe, Glocknergruppe a Kitzbüheler Alpen, na druhé straně "Krotký Císař" a chata Stripsenjochhaus. Kovový kříž je vkusný a zánovní, jeho instalace proběhla v květnu 2011. Jen se u něj obtížně pořizují vrcholová fota - není místo na odstup a čelní orientace vede k fotografování v protislunci. Všechna pozitiva platí pro příznivé počasí. V dešti výhledy neoceníte, některé důležité stupy a chyty jsou používáním ohlazené a za mokra jistě extrémně kluzké.
Jak to bylo:
Počasí se má jen lepšit, se vstáváním tedy ani dnes nespěcháme. Není proč, na hygienu bývá stejně před osmou fronta, navíc máme zaplaceno ještě jedno přespání na Gruttenhütte. Akci zahajujeme v 9:40, o padesát minut později nasazujeme výzbrojky a po malé pauze vstupujeme do Gamsängersteigu. Traverz trávníků není nikterak příjemný, hlína, šotolina, vlevo expozice.
Vzpomínka na přítele a kamaráda
Zajímavou a bezpečnou změnu přináší "slowfox" po monotónních ocelových nášlapných prutech a pseudožebříku s otočnou "šprušlí", typu Jánošíkovy diery. Silové úseky v pevném vápenci jsou pozitivně laděnou pasáží (tady někde získávám tenisový loket) a vedou nás strmě a vzdušně vzhůru k obtížnosti B/C. Volba mezi levou a pravou variantou má brzy své řešení. To, co vidíme v pravém zářezu, vypadá jak lineární ježek, žádného soudného lezce nenadchne představa sklouznutí dolů přes všechny ty železné kolíky. Do levé větve není vidět, slibuje tudíž překvapení, jistě milé. Stěnka je zajímavá sama o sobě a nad ní se skrývá to překvapení. Tma a balvany. Vstupme tedy směle do šera kamenného labyrintu a proderme se k žebříku, který vede vzhůru, zpět do osluněného světa. Pár žebříkových temp a výstup je prakticky v kapse. Zahlédnutí dřevěného bivaku Babenstuber Hüttchen prozrazuje blízkost vrcholu. Krásné a poklidné místo, desítky vyhřátých vápencových kamenů, nikde žádná expozice, nelze než v klidu posedět a těšit se na závěrečné metry výstupu. Bivak překáží, průchod je úzký, musíme dát přednost sestupujícím. Skalním terénem stoupáme zlehka a radostně k vrcholu. Ve 12:48 (úterý 3.9.2013) jsme u vrcholového kříže Ellmauer Halt. Následuje několik vteřin posezení na protilehlé vrcholové skalce.
Náš nepřítomný spolulezec.
"Laďo, túra se Ti započítává"
Pak čekáme a čekáme až se dvě děvčata, hotovící se pečlivě a zdlouhavě k sestupu, dostanou do svých výzbrojek. Hodláme je požádat o foto u kříže. Samospoušť zde selhává pro nedostatek místa. Trpělivost přinesla kýžený výsledek. Děvčata jsou vtipná, na mé "danke, danke, danke" se mi vrací ozvěnou "bitte, bitte, bitte".
Sestupujeme o dva metry níže, do sedélka, které jsme těsně pod vrcholem míjeli. Tady budeme mít klid pro uctění památky našeho milého kamaráda a vynikajícího horala Ladi Vávry († 19.8.2013). Hana vkládá zapálenou svíčku do závětrného výklenku mezi kameny, smutná to chvíle. Nuž příteli, budeš s námi na všech kopcích, které nám ještě život dopřeje. Věřme, že Ti to po nebeských horách dobře šlape.
Sestup je nad očekávání snadný, ani převislý žebřík nezazlobil. Pod stěnou s železnými stupy si dopřáváme poslední pauzu a dopíjíme zbytky "vrcholovky". Na terasu chaty vstupujeme o půl šesté. Spokojenost s výstupem zajímavým terénem a za krásného počasí je všeobecná. Teď už jen napravit pitný režim, najít volný stůl a věnovat se večerním kartám. Zítra nás čeká sestup k autu, 60km přejezdu do Maria Alm am Steinernen Meer - Parkplatz Sandten.
A namáhavý výstup na chatu Riemannhaus.
Upozornění:
Tato stránka je dokumentací osobní zkušenosti, rozhodně není návodem. Vaše bezpečnost spočívá ve vašich rukou, vaše rozhodování musí vždy vycházet ze stavu terénu, povětrnostních podmínek, úrovně vašich schopností a fyzického stavu.
Doporučení:
Nepodceňujte nutnost dlouhodobé technické přípravy před "velkou akcí" - výzbroj, s níž neumíte zacházet, je zbytečnou zátěží a ještě vás ohrozí, terén vás zaskočí svými nároky na váš um. Máte-li pocit dobrodružství, jste za hranicí svých schopností.