Na Ellmauer Halt lze vystoupit od severu, z Hans-Berger-Haus. Má však malou ubytovací kapacitu a pouhých 936mnm. Z jižní strany se nabízí Gaudeamushütte. Kdo má rád výstupy v plném slunci a bez zbytečné dřiny dlouhých nástupů do skalního terénu, ten upřednostní pohlednou a příjemnou Gruttenhütte (1619mnm, majetek DAV, Sektion Turner-Alpen-Kränzchen), přístupnou z parkoviště u soukromé chaty Wochenbrunner Alm. Příjezd: Linz - Salzburg - Bad Reichenhall - Lofer (ten minout zprava směrem na Innsbruck) - St.Johann in Tirol - Ellmau. V Ellmau odbočte u golfového hřiště vpravo. Po 3,5km stoupání po horské asfaltové silničce vás zastaví mýtná závora. Za PKW zaplatíte 4€. Počet dnů parkování v prostoru nad závorou není nijak omezen. Čeká vás několik set metrů serpentin s parkujícími auty. Snažte se najít volné místo co nejblíž u výletní chaty Wochenbrunner Alm. Jedině odsud vás potěší pohled na nepříliš vzdálenou Gruttenhütte. Výstup na chatu trvá 1,5 hodiny, převýšení pouhých 500 metrů.
Základní orientace viz turistická mapa centrovaná na Gruttenhütte.
Stoupání na chatu zahajte posezením na lavičce a pozorováním různorodého davu výletníků. Následuje otevření branky, pak příjemně zastíněný lesní úsek, traverz vápencovou sutí, klouzavé skalky a závěrečný pohodlný chodník klečí a trávníky kolem hospodářských dřevěných staveb na terasu Gruttenhütte. Z terasy vejděte nadstřešenými dveřmi do předsíně a zaklepejte na protější dveře do kuchyně, která funguje současně jako recepce. Pozor, nevstupujte dovnitř, zejména ne v pohorkách. Odkládací prostor pro boty najdete u schodiště do ubytovací části. Matratzenlager pojme 105 zájemců, Zimmerlager 48, což za dobrého počasí v pátek a v sobotu nemusí stačit. Chata je lehce dosažitelná, její terasa s výhledem na Kitzbüheler Alpen, Kitzbühel se sjezdovkou Hahnenkammk, Hohe Tauern s dominantním Grossvenedigerem a výborná kuchyně láká množství výletníků bez lezeckých ambicí avšak se zájmem o přespání. Doporučuji telefonickou nebo mailovou rezervaci. Bohužel však jde o "Mission Impossible". Telefon celé dny automaticky opakuje "bitte rufen Sie später". Noc v libovolné části Matratzenlageru stojí člena OeAV 8€ (rok 2013). Sociální zázemí chaty má slušnou úroveň, voda však teče jen studená. Mobilní telefony obslouží rakouská síť, signál najdete na terase i v interiéru chaty.
Zájemce o Ellmauer Halt nasměruje rozcestník za hospodářskými stavbami chaty. Nabídne Rote Rinnscharte a Ellmauer Halt. Chodník mírným stoupáním zleva obchází travnatou muldu s křížkem. Pak nevýrazně dolů k zlomiskovému kotli Kar Hochgrubenbach s firnovým polem. Kotel se po balvanech obchází zprava. Následuje nabírání výšky strmými trávníky až k úpatí skalního hřebene mezi sedly Rote Rinnscharte a Kopftörl. V tomto místě se vybavte ferratovou výzbrojkou, nebo alespoň přilbou, začíná Klettersteig Gamsängersteig obtížnosti B/C, viz topo / foto. Stoupající traverz kopíruje úpatí hřebene směrem k Rote Rinnscharte mezi travnatými pásy. Obtížnost tohoto úseku: A/B s nejištěnými a zleva poněkud exponovanými úseky I.UIAA. Poté se vpravo za rohem objeví největší zvláštnost výstupu, asi 20 metrů chůze po ocelových nášlapných prutových smyčkách, vetknutých do skalní stěny. Topo tvrdí, že toto místo má obtížnost B. O tom lze s úspěchem pochybovat, přechod vyžaduje jen trochu pozornosti, navíc vede těsně nad hlínou a sutí. Navazující ocelová traverza s protiskluzovými příčkami, toť "brnkačka", pozor však na čtvrtou příčku shora - aktuálně drží jen na jednom šroubu a při došlápnutí se točí. Na řadu přichází několik silových míst, jištěných i nejištěných. Klíčové místo zaměstná vaše rozhodování, jde o vstup do vrcholového skalního bloku s nabídkou dvou variant obtížnosti B/C. Pravá cesta vede napravo skloněným zářezem v celkem kompaktní skále, s průběžným jištěním a ocelovými kolíky. Levá cesta vede přes zajištěnou stěnku do tmavé skalní průrvy. Jejím dnem mezi balvany k nepatrně převislému čtyřmetrovému ocelovému žebříku. Po něm vzhůru. Toto místo velí k opatrnosti, příčky žebříku jsou kulaté a kluzké, doporučuji jištění - pád mezi balvany by byl jistě bolestivý a ev. záchrana nesnadná. Mírně obtížný přechod ze žebříku do následujícího skalního terénu pobaví - poslední dvě příčky jsou těsně u skalní stěny, lze použít jen špičky pohorek. Zde se včas přecvakněte z poslední příčky žebříku na levé jístící ocelové lano. Krátké pravé ocelové lano je jen kotvící, staré a pichlavé. Tady končí veškeré těžkosti. Na dohled od nouzového bivaku, chatky Babenstuber Hüttchen, si odpočiňte, rozhlédněte se a naberte energii před závěrečnými desítkami metrů výstupu. Poté vzhůru k chatce umístěné ve skalním výklenku, protáhnout se kolem ní (z hřebenového trámu chatky visí ocelové lano, které obcházení bivaku usnadní) a zajištěnými skalkami k vrcholovému kříži. Kvůli nedostatku místa není kříž na vrcholu. Ten se nachází o dva metry výše a vejde se na něj jen jeden zájemce o nejvyšší kótu. U kříže rovněž není mnoho prostoru. Ten naleznete sedélku těsně pod vrcholem. Zde vysedávejte a kochejte se výhledy. Výstup od Gruttenhütte zabere i s pauzami v nástupu do Klettersteigu Gamsängersteig a pod Babenstuber Hüttchen asi 3 hodiny. Sestupu netřeba se obávat, potíže se nikde nevyskytují. Ferratoví začátečníci mějte sedací úvazek, prsní úvazek, ferratový set a přilbu. Ostatní můžete vynechat prsní úvazek. Velmi pokročilým stačí přilba. To nejvyšší, co nabízí "Divoký Císař", láká od prvního spatření. Zvědavosti na cestu vzhůru neodoláte. Ellmauer Halt vypadá od jihu nepřístupně, každý pravověrný horal se mu s chutí podívá na zoubek. Klettersteig nabídne téměř perfektní stav (až na jeden chybějící šroub a jedno pichlavé ocelové lano), jeho stavitelé odvedli kvalitní práci, nápad s variantním dosažením vrcholového bloku potěší. Jižní i severní výhledy nemají chybu. K dispozici jsou Venedigergruppe, Glocknergruppe a Kitzbüheler Alpen, na druhé straně "Krotký Císař" a chata Stripsenjochhaus. Ellmauer Halt nabízí vkusný a zánovní kovový kříž, jehož instalace proběhla v květnu 2011. Jen se u něj obtížně pořizují vrcholová fota - není místo na odstup a čelní orientace vede k fotografování v protislunci. Všechna pozitiva platí pro příznivé počasí. V dešti výhledy neoceníte, některé důležité stupy a chyty jsou používáním ohlazené a za mokra jistě extrémně kluzké. Tato stránka dokumentuje osobní zkušenost, rozhodně není návodem. Bezpečí spočívá ve vašich rukou, rozhodování musí vycházet ze stavu terénu, povětrnostních podmínek, úrovně schopností a fyzického stavu všech účastníků akce. Nepodceňujte nutnost dlouhodobé technické přípravy před "velkou akcí" - výzbroj, s níž neumíte zacházet, představuje zbytečnou zátěž a ještě vás ohrozí, terén vás zaskočí svými nároky na um. Máte-li pocit dobrodružství, jste za hranicí svých schopností.