Hintere Goinger Halt  2195 m
Wilder Kaiser    Rakousko
Kudy tam:
Výchozí chatou může být ze severu Stripsenjochhaus, z jihu Gaudeamushütte. Kdo má rád osluněné výstupy a hodlá navštívit i nejvyšší vrchol Wilder Kaiser, a to Ellmauer Halt, ten zvolí pohlednou a příjemnou
Gruttenhütte
Gruttenhütte (1619mnm, majetek DAV, Sektion Turner-Alpen-Kränzchen), přístupnou z parkoviště u soukromé chaty Wochenbrunner Alm. Příjezd: Linz - Salzburg - Bad Reichenhall - Lofer (ten minout zprava směrem na Innsbruck) - St.Johann in Tirol - Ellmau. V Ellmau odbočte u golfového hřiště vpravo. Po 3,5km stoupání po horské asfaltové silničce vás zastaví mýtná závora. Za PKW zaplatíte 4€. Počet dnů parkování v prostoru nad závorou není nijak omezen. Čeká vás několik set metrů serpentin s parkujícími auty. Snažte se najít volné místo co nejblíž u výletní chaty Wochenbrunner Alm. Jedině odsud vás potěší pohled na nepříliš vzdálenou Gruttenhütte. Výstup na chatu trvá 1,5 hodiny, převýšení pouhých 500 metrů.
Základní orientace viz turistická mapa centrovaná na Gruttenhütte.
Výstup:
Stoupání na chatu zahajte posezením na lavičce a pozorováním různorodého davu výletníků. Následuje otevření branky, pak příjemně zastíněný lesní úsek, traverz vápencovou sutí, klouzavé skalky
Rezavý žebřík v rokli
a závěrečný pohodlný chodník klečí a trávníky kolem hospodářských dřevěných staveb na terasu Gruttenhütte. Z terasy vejděte nadstřešenými dveřmi do předsíně a zaklepejte na protější dveře do kuchyně, která funguje současně jako recepce. Pozor, nevstupujte dovnitř, zejména ne v pohorkách. Odkládací prostor pro boty najdete u schodiště do ubytovací části. Matratzenlager pojme 105 zájemců, Zimmerlager 48, což za dobrého počasí v pátek a v sobotu nemusí stačit. Chata je lehce dosažitelná, její terasa s výhledem na Kitzbüheler Alpen, Kitzbühel se sjezdovkou Hahnenkammk, Hohe Tauern s dominantním Grossvenedigerem a výborná kuchyně láká množství výletníků bez lezeckých ambicí avšak se zájmem o přespání. Doporučuji telefonickou nebo mailovou rezervaci. Bohužel však jde o "Mission Impossible". Telefon celé dny automaticky opakuje "bitte rufen Sie später". Noc v libovolné části Matratzenlageru stojí člena OeAV 8€ (rok 2013). Sociální zázemí chaty má slušnou úroveň, voda však teče jen studená. Mobilní telefony obslouží rakouská síť, signál najdete na terase i v interiéru chaty.
Výstup na Hintere Goinger Halt začíná za hospodářskými stavbami u rozcestníku, který nabízí Jubiläumssteig a Ellmauer Tor 2 1/2h. Tento směr zvolte a stoupejte chodníkem vedoucím travnatou muldou k sestupu do skalní rokle. Zde začíná snadný a zajímavým terénem vedený Klettersteig Jubiläumssteig obtížnosti A/B, topo.
"Hračička" a "vzdušný flek"
Na dně rokle vás očekává lákavý hliníkový žebřík vedoucí vlevo do strmého žlabu - tak tudy ne! Překročte rokli a překonejte protější skalní stupeň pomocí poněkud odpudivého rezavého žebříku vystaveného kapající vodě. Následují dva ocelové schodovité žebříky s malým sklonem. Pozvolně stoupající zajištěný chodník, traverzující úbočí Karlspitze, vás vyvede skalním oknem do horního patra rozsáhlé suťovo travnaté doliny Kübelkar. Dále po chodníku, místy strmě a klouzavě k závěru doliny, do sedla Ellmauer Tor (2006mnm). Široké sedlo poskytuje dostatek místa pro odpočinek před závěrečnou
 
fází výstupu a zajímavé výhledy. Pozor zde na hejna kavčat žlutozobých, kradou i z ruky, odložit si jídlo vedle sebe, toť velká chyba. Rozcestník vás zavede do úbočí skalního hřebene spojujícího Hintere a Vordere Goinger Halt. Sledujte červené značení, které stoupá vlevo skalkami. Po čtyřiceti minutách snadného lezení a chůze jste u vrcholového kříže Hintere Goinger Halt. Za dobrého počasí a viditelnosti chodníku i značení představuje závěr výstupu ze sedla na vrchol orientačně jednoznačnou záležitost. V opačném případě pozor na pravou faleš, která by vás dovedla terénem II.UIAA na sice zajímavější ale obtížný Vordere Goinger Halt. Na vrcholu Hintere Goinger Halt není mnoho místa, což může být za krásného prázdninového víkendu problém. Výstup z Gruttenhütte trvá 2,5 hodiny.
Vybavení:
Ferratovým začátečníkům doporučuji sedací úvazek, prsní úvazek, ferratový set a přilbu. Ostatním postačí jen přilba.
Pod sedlem Ellmauer Tor
Vrcholová pozitiva:
Zajímavě vedená přístupová cesta do sedla Ellmauer Tor rozhodně nenudí ani zkušeného horala. Vrcholové výhledy jsou poněkud omezené, jih blokuje Vordere Goinger Halt. Zato si však můžete prohlédnout druhou část Kaisergebirge, a to hřeben Zahmer Kaiser. Zajímavý pohled odsud nabízí severní stěna druhého nejvyššího vrcholu Wilder Kaiser, Ackerlspitze (2329m), včetně dobře patrné výstupové cesty. Zaujme hloubkový pohled na chatu Stripsenjochhaus a pozorování i naslouchání vrcholové radosti lezců, kteří zdolali obtížný Fleischbank.
Upozornění:
Tato stránka dokumentuje osobní zkušenost, rozhodně není návodem. Bezpečí spočívá ve vašich rukou, rozhodování musí vycházet ze stavu terénu, povětrnostních podmínek, úrovně schopností a fyzického stavu všech účastníků akce.
Doporučení:
Nepodceňujte nutnost dlouhodobé technické přípravy před "velkou akcí" - výzbroj, s níž neumíte zacházet, představuje zbytečnou zátěž a ještě vás ohrozí, terén vás zaskočí svými nároky na um. Máte-li pocit dobrodružství, jste za hranicí svých schopností.
Jak to bylo: ✔
V sobotu 31.srpna 2013, po půl sedmé, vyjíždíme za krásného počasí, nebe bez mráčku. Ani se nechce věřit, že zítra bude pršet. Vezeme si podobnou předpověď počasí jako v loňském roce - neděle bude deštivá, opět zahájíme horský týden odpočinkovým dnem. Ve znojemském Intersparu nakupujeme jako vždy pečivo, pivo a jiné horalovy nezbytnosti. Na 182. kilometru dálnice A1 zastavujeme na oblíbeném Rastplatz Allhaming s plodinovou výzdobou. Míjíme Salzburg a poutač Burger King a jsme v Německu. U Bad Reichenhall, na rozdíl od roku 2010, letos nebloudíme. Míjíme náš oblíbený Lofer a přes St.Johann přijíždíme do Ellmau. Zde pravé odbočení na Wochenbrunner Alm, u závory platíme mýto 4€. Petr neochvějně míjí všechny volné parkovací pozice a nachází skvělé místo přímo u nástupu na Gruttenhütte, navíc ve stínu stromu.
Kavčata žlutozobá v Ellmauer Tor
Fotografujeme "hogo fogo" výletní chatu Wochenbrunner Alm i náš cíl, Gruttenhütte, a ve 14:45 začínáme stoupat. Pohodlná cesta lesem, následuje traverz stoupající sutí a hladké skalky. Porost kleče signalizuje blízkost našeho dnešního cíle. V 16:15 vstupujeme do Gruttenhütte. Zaklepáním na dveře kuchyně zahajujeme projednávání noclehů. Nejednoznačné potvrzení rezervace mailem kupodivu zabralo, po chvíli nahlížení do záznamů a škrtů v nich držím v ruce klíč 34. Za dveřmi malé místnosti pod střechou čeká milé překvapení, jde o uzamykatelný Matratzenlager pro 5 osob, s odkladným prostorem a věšáky. Následuje podvečerní pivo na terase pod zatahující se oblohou a večerní hraní karet v úhledné Gaststube, jejíž kapacitu personál dle návštěvnosti mění dřevěnými posuvnými dveřmi, rozdělujícími místnost na dvě části. V noci se střecha ozývá silným větrem a deštěm. Výborně, neděle bude opravdu odpočinková. Ráno není kam spěchat. Na obvyklé ranní "Mórgn" přichází odpověď "prajem dobré ránko" - jsou zde dvě pomocnice od Nitry. Čtením, luštěním křížovek, hraním karet i kostek, pojídáním a popíjením překonáváme celodenní nicnedělání. Hana využívá přestávky v dešti a vystupuje ke křížku na travnaté vyvýšenině za chatou. Má štěstí, těsně po jejím návratu začíná silně pršet. Nepřízeň počasí vyhnala většinu návštěvníků do doliny, na chatě máme klid.
V pondělí si cílevědomě přispíme, volíme metodu pozdního nástupu, alespoň obeschne terén. V 9:30 vyrážíme na Hintere Goinger Halt cestou Jubiläumssteig. Nad hlavou protrhaná oblačnost, před námi mlha, v dolině mraky. Za deset minut jsme v úzké tmavé rokli, která připravila hlavolam. Červené značení jakoby nevedlo nikam, po levé ruce zánovní hliníkový žebřík do nebezpečně balvanovitého strmého žlabu, před nosem
Kříž na Hintere Goinger Halt
ponurý zrezivělý žebřík, připravený zde snad do sběru. Průstup lesklým hliníkem byl naštěstí včas odražen obtížným balvanem nad ním. Nezbývá než vzít zavděk "rezavcem" a nechat se svlažit vodou vytrvale kapající z přilehlé černé stěnky. Volba byla správná, brzy následuje dvojice ocelových schodovitých žebříků a po čtyřiceti minutách vzdušných ale zajištěných skalně hlinitých lávek jsme u rozcestníku napojení výstupu od Gaudeamushütte, který se vyhýbá Jubiläumssteigu. Chodeckým terénem, poněkud přezajištěným, nadále v mírném stoupání traverzujeme úbočí Karlspitze, vstupujeme do horního patra doliny Kübelkar a v 11:25 dosahujeme sedlo Ellmauer Tor. Zde půlhodinová pauza, fotografování Grossvenedigeru (navštíveného námi vč. Rainerhornu 2.9.2004) vzdáleného pouhých 27km a krmení kavčat žlutozobých. Ve 12:32 (pondělí 2.9.2013) jsme u vrcholového kříže Hinterer Goinger Halt. Máme štěstí, není zde téměř nikdo. Po půl hodině vrcholové spokojenosti podporované slivovicí a plechovkou Kozla sestupujeme do Ellmauer Tor ke druhému kolu krmení kavčat. Sestup cestou Jubiläumssteig jde dolů rychle, vyžaduje však únavné soustředění se na každý krok. Proto se po překonání závěrečné rokle rozhodujeme k odpočinku na trávníku. Volba to byla poněkud kuriozní, po pár krocích se ukázalo, že jsme odpočívali 2 minuty od pohodlné terasy Gruttenhütte, ukryté za travnatou vyvýšeninou.
Večer obvyklé vysedávání v Gaststube, popíjení piva a hraní společenských her. Zítra ráno se chystáme na Ellmauer Halt. Má být krásné počasí, hostů na chatě přibývá, snad nebude vrcholová tlačenice.