Hochhaide  2363 m
Rottenmanner Tauern    Rakousko
Kudy tam:
Hochhaide je jen jedním z mnoha vrcholů Rottenmanner Tauern. Neoslní svou nadmořskou výškou,
Rottenmanner Hütte a Seegupf
ani pohled na mapu neprozradí proč by měl horal zvolit k výstupu právě tuto horu. Přeje-li však počasí i fyzické rozpoložení návštěvníka, nelze než důrazně doporučit výstup na Hochhaide.
Kdo si přeje trmácet se 4,5 hodiny "cestou necestou" přes vrchol Dreistecken(2382m) a sedlo Moserscharte(2150m), ten má k dispozici coby východisko snadno dosažitelnou chatu Edelrautehütte. Pohodlí příjezdu autem na parkoviště a deseti minut chůze z parkoviště na chatu vystřídá minimálně devítihodinové úsilí o dosažení Hochhaide a šťastný návrat na Edelrautehütte.
Neochvějný příznivec horské pohody, příjemného prostředí a milého personálu zvolí za základnu útulnou Rottenmanner Hütte (OeAV Rottenmann, 1651m), přístupnou z Rottenmannu, místní části Burgtor Siedlung. Strmou a kupodivu bezplatnou horskou cestou Ing.Franz Jaindl Weg lze dojet na parkoviště u dolní stanice nákladní lanovky(1290m). Pěší výstup na Rottenmanner Hütte má převýšení 360 metrů a zabere 40 minut. Použijete-li k vyvezení batohů lanovku, změní se výstup v zajímavou vycházku kolem objektů projektu
„art-the-mountain“. Pilgerweg je nápadem skupinky členů Alpine Club Rottenmann a zaujme i nevěřící. Původní Rottenmanner Hütte(1561mnm) byla postavena v roce 1953. V lednu 1982 byla zcela zničena prachovou lavinou ze svahů Stein am Mandl. Chata byla postavena znovu v roce 1984 na bezpečnější pozici v 1651mnm. Z její dřevěné terasy jsou přímé výhledy na část Haller Mauern a Ennstaler Alpen. Chatu obhospodařují Clemens Fuxjäger a jeho francouzská partnerka Sophie Jakkali. O rozněžňování hostů se starají jejich synové, batole Leo a půlroční Max.
Cesta na Hochhaide přes Singsdorferalm
Túra na Hochhaide začíná u rozcestníku za chatou. Jednou variantou je hřebenová cesta přes Seescharte, Seegupf, Diewaldgupf a Moserspitz. Na uvedenou hřebenovku lze nastoupit i hřbetem Hirschriedel vedoucím na Seegupf. Tato možnost je nejhorší ze všech. Hirschriedel je místy velice strmý a úzký chodník mezi křovím a jiným rostlinstvem a sem tam vyvrácenými stromy. Kdo zvolí tříhodinovou cestu 944a přes Singsdorfer Alm a navazující stoupání malebnou dolinou Bachspreng, ten volil správně.
Nejrychlejší příjezd z Moravy: Mikulov - Wien - Wiener Neustadt - Mürzzuschlag - Bruck an der Mur - Leoben - St. Michael in der Obersteiermark - Trieben - Rottenmann.
Základní orientace viz turistická mapa Rakouska centrovaná na Rottenmann. Lokální předpověď počasí pro Rottenmann. Informace o aktuálním vývoji počasí můžete získat telefonicky v českém jazyce na ALPY-INFO.
 
Výstup:
Přibližně uprostřed městečka Rottenmann je přilehlá dálnice A9, Pyhrn Autobahn, vedena tunelem. V těchto místech překlenují dálnici dopravní komunikace do místní části Burgtor Siedlung. Hledání horské cesty Franz Jaindl Weg je poněkud nesnadné, obyvatelé Burgtor rádi poradí. Parkoviště pod nákladní lanovkou není rozlehlé, přímo u lanovky parkuje personál chaty. Máte-li zájem o vyvezení batohu, použijte informace z tabulí umístěných na domečku lanovky. Stoupání na chatu nevyžaduje přílišné úsilí, ba ani vytrvalost. Chodník má "lidumilné" parametry, mysl rozptyluje pozorování dřevořezeb Pilgerweg. Do chaty lze vejít čelními dveřmi pod jmenovkou Rottermanner Hütte, poté vystoupat po schodech o podlaží výše a dveřmi napravo vstoupit do Gaststube. Druhou možností je přijít do Gaststube bočními dveřmi z dřevěné terasy. Mladý chatař Clem mluví, jak říká on, rakousky. A taky anglicky. Sophie francouzsky a anglicky. Zájemci o španělskou konverzaci se mohou obracet na dvě španělské pomocnice. Jak mluví dva malí chataříci, to se zatím neví. Matratzenlager Rottermanner Hütte pojme 34 zájemců, Zimmerlager 22. Telefonická rezervace funguje výborně na čísle +43 664 146 29 23.
Hochhaide 2363m
Noc v Matratzenlager stojí člena OeAV 11€, v Zimmer 14€. Chata je pohledná a pohodlná, personál neobyčejně přívětivý a ochotný. Zde není místa pro nesplněná přání. Sekce OeAV Rottenmann je zřejmě sdružením šikovných lidí. Svou chatu zásobují elektřinou z vlastní hydroelektrárny a vodou z bohatého místního zdroje. Elektřinu není jak skladovat. Radiátory tedy hřejí, světla svítí, voda je teplá. Telefonisty zde "potěší" lov signálu. Je zde jedna čárka. Tudíž přenos dat = neuskutečnitelná mise. Chata má všude plno fungujících vypínačů, čelovka není bezpodmínečně nutná.
Prvním krokům na Hochhaide napoví směr rozcestník za chatou. Nabídne 3,5 hodiny cestou 944 přes Seescharte a dále hřebenem, 3,5 hodiny cestou 944b + 944 přes Hirschriedel, Seegupf a dále hřebenem. A 3 hodiny trasou 944a přes Singsdorfer Alm. Cesta kolem rázovité dřevěnice Singsdorfer Alm, stoupání horskými travinami, mezi modříny, ve společnosti zurčícího potůčku, s výhledy na skalní srázy Moserspitz, to vše potěší každého krajináře i horala. Pod sedlem mezi Moserspitz a Hochhaide trávu střídají zlomiska z velkých balvanů a sníženiny s firnem. Ve stoupání ze sedla se střídají zlomiska s trávníky. Cesta je i v balvanech dobře značená, při sněhové pokrývce ale žádnou značku neuvidíte. Skalnatý vrcholový blok Hochhaide má kompaktní charakter, kvalitní jištění ocelovým lanem a několik kovových pomůcek. Nic obtížného, ruce však rozhodně z kapes ven. Závěrečné metry ke kříži vedou terasovitými trávníky.
Sestup z vrcholu Hochhaide
Kříž je zde vysoký, štíhlý a ve zdobnosti střídmý. Křížení nese plastiku protěže. Místa na posezení nabízí okolí kříže dostatek. Za dobrého počasí jde o milé a bezpečné místo s neomezenou vyhlídkou do všech světových stran. Starosti při pomyšlení na sestup zde nehrozí. Všechny možnosti návratu k Rottenmanner Hütte jsou sice pracné ale bezpečné.
Pro návrat k Rottenmanner Hütte prioritně zvolte, samozřejmě při dostatku času a příznivém počasí, hřebenovku 944 přes Moserspitz, Diewaldgupf, Seegupf a sestup ze sedla Seescharte kolem Globuckensee. Cesta vám nabídne příjemnou námahu po členitém hřebeni s hlubokými sedly, který pozvolna ztrácí výšku.
 
Horomil bude potěšen. Ze sedla mezi Hochhaide a Moserspitz trvá návrat na chatu přes Seescharte 2,5 hodiny.
Vybavení:
Dobrá nálada a radost z namáhavého pohybu v krásném horstvu.
Vrcholová pozitiva:
Hochhaide nemá sice smělé tvary mnohých rakouských štítů, rozhledy jsou ale za příznivého počasí výtečné. Výstup na jeho vrchol a návrat hřebenem 944 je rozhodně doporučeníhodným a zajímavým podnikem. Daleké výhledy na všechny strany za dobré viditelnosti poskytuje Hochhaide spolehlivě. Ve své nabídce má sousední Dreistecken, Grosser Bösenstein, Dachsteingebirge s dominantním vrcholem Hoher Dachstein, solitérní Grimming, Totes Gebirge s výraznými vrcholy Spitzmauer, Grosser Priel, Warscheneck. Dále celý hřeben Haller Mauern. A Ennstaler Alpen s vrcholy Grosser Buchstein, Sparafeld, Reichenstein, Tamischbachturm, Hochtor, Lugauer.
Jak to bylo:
V úterý 3.září 2019, o půl desáté, opouštíme náš dešťový útulek, chatu Edelrautehütte. Po dešti je veta, polojasno by přálo výstupům. My však budeme tento den věnovat výměně chat. Středa má nabídnout slunečno a ideální podmínky pro výstup na Hochhaide. V Rottenmannu snadno nacházíme odbočení do Burgtor Siedlung. Pak se dostavuje zabloudění. Místní sedláci nás zahrnují informacemi o správné cestě k parkovišti pod Rottenmanner Hütte. A povedlo se. Až při pátečním návratu zjišťujeme, že obdrženou radu doplňovala i patřičná dávka štěstí. Burgtor Siedlung je poněkud bludištního charakteru. Na parkovišti v závěru Franz Jaindl Weg přebalujeme batohy a přeléváme povzbudivé nápoje do PET lahviček. Jejich nedostatek vede ke vzniku nápojů typu "Staré tenisky", přímo v duchu Steinbeckovy novely Na plechárně. Máme štěstí, dva pánové mají právě v úmyslu přepravit sebe a nějaká prkna lanovkou nahoru na chatu. Nabídku vyvezení batohů nelze než přijmout. Máme zanechat batohy na místě a vyrazit vzhůru. Čtyřicetiminutová procházka nalehko vede kolem profesionálně vyvedených dřevěných náboženských skulptur.
Hochhaide a Moserspitz ze Seegupf
Ve 14:21 se dostavuje efekt prvního spatření chaty. Po dřevěných schodech vystupujeme na rovněž dřevěnou terasu a okamžitě prověřujeme kvalitu jedněch Starých tenisek z mého podružného baťůžku s doklady a cennostmi. Veselý chatař na dotaz, zda nevadí, že jsme dorazili o den dříve, reaguje slovy "No problem" a přináší radlery a piva. K ubytování přidělený Winterraum v sobě skrývá nepochopení chatařovo. Zřejmě nás považuje za staré horské pardy milující stísněnost a nepohodlí. Naše nejmladší účastnice zájezdu obratem dosahuje výrazné změny. Máme sami pro sebe prostorný, dobře větratelný a světlý Matratzenlager s kapacitou 10 osob. A těch schodů k němu. Jistě prospívají horské formě ubytovaných. Chata je vestavěna ve svahu, takže jakkoliv se to zvenčí nezdá, centrální schodiště chaty spojuje čtyři podlaží. Seznamujeme se s důležitými detaily chaty jako jsou WC, Waschraum, Trockenraum, místa výskytu použitelného mobilního signálu. A jdeme do Gaststube. Stůl ozdobený kovovým profilem cyklisty opouštíme po upozornění na rezervaci stolu pro tradiční posezení rottenmannských cyklist(ek)ů. Volných stolů je v podvečerní době dostatek. Ve středu ráno, v 8:47 zahajujeme výstup na Hochhaide přes Singsdorfer Alm. Za chatou se chodník vine kolem elektrického ohradníku. Uhýbaje mokré rostlině, kontaktuji rukou ohradník. Funguje.
 
Za rozcestníkem na hřbetu Hirschriedel cesta 944a nemile ztrácí výšku. Předchozí stoupavá dvacetiminutovka přichází vniveč. Náladu spraví malebná Singsdorfer Alm. Zde se musíme věnovat nejen pozorování místní roubenky a jezírka ale taky pokračování trasy. Travní porost je jen neznatelně sešlapán, značení na kmeni vzdáleného stromu naštěstí napovídá správný směr. Kolem loveckého posedu stoupáme k zurčícímu potůčku doliny Bachspreng. Sklon výstupu poněkud nabývá na síle pod skalními srázy Moserspitz. Sedící turista, kterého míjíme, komentuje terénní vývoj slovem "steil". Nejde však o nic mimořádného, terén je stále chodecký. V 11:47 dosahujeme sedlo mezi Hochhaide a Moserspitz. Dle startovacího ukazatele za chatou jsme v této minutě měli stát na Hochhaide. Po čtvrthodinové pauze stoupáme zlomisky a trávníky k vrcholovému bloku. Pevné skalky rozhánějí únavu zábavnou lezeckou vložkou a ve 12:32, 4.září 2019 (za 3 hodiny a 45 minut) stojíme u kříže Hochhaide.
Stein am Mandl 2043m
Počasí je skvělé, dohlednost slušná, 60km vzdálený Dachstein nabízí detaily. Turistky dorazivší z Edelrautehütte strastiplnou cestou přes Dreistecken nám pořizují vrcholovou fotografii. Hochhaide patří k místům, z nichž se těžko odchází. Ve 13:20, ač neradi, zahajujeme sestup. Volíme hřebenovou cestu. Výstup na Moserspitz(2230m) dává zabrat, následuje strmý sestup do hlubokého sedla a výstup na Diewaldgupf(2125m), citelně snazší než na předchozí kótu. Ještě jedno sedlo a vystupujeme na nejnižší vrchol hřebene, Seegupf(2011m). Celý hřeben od Moserspitz nás provádí rozsáhlými porosty kvetoucího vřesu. I Seegupf hraje do fialova. U zdejšího rozcestníku volíme odbočení vpravo a sestup na Rottenmanner Hütte hřbetem Hirschriedel. Volba to nebyla příliš šťastná, strmý hlinitý chodník s minimem serpentin, za deště to musí být zážitek. Naštěstí je slunečno. Se zastávkou u ukazatele Rottermanner Hütte 15 min docházíme v 17:25 na terasu chaty. Chatař okamžitě přináší radlery a pivo. Má to něco do sebe, že má na starosti kromě svých dětí už jen nás. Chatař Clem je veselý a vstřícný chlapík, k večerním kartám nám přináší ve vlastní režii místní kořaličky. Předpověď počasí na příští den není příliš jednoznačná - dopoledne hezky, po poledni možnost deště. Snad se nám zítra podaří vyrazit zavčasu.
Na Stein am Mandl vycházíme v 8:07. Jdeme cestou 944 traverzující jezerní stěnu Globuckensee do Seescharte. Šikovně vedený chodník je místy mírně exponovaný, převážně hlinitý, skalní úseky jsou vybaveny kovovými pomůckami a ocelovými lany. V 8:47 dosahujeme sedla a stoupáme na oblý vrchol Stein am Mandl. Sklon se neustále mírní, vrchol však stále v nedohlednu. Tato část výstupu připomíná terénem závěr stoupání na Ploskou ve Velké Fatře. Na rozdíl od Ploské nás zde, už od sedla, doprovázejí rozsáhlá vřesoviště. Na vrchol přicházíme v 9:06, 5.září 2019. Je označen pouze trigonometrickým kamenným sloupkem, kříž stojí z nějakého důvodu asi deset metrů mimo vrcholovou kótu. Asi aby nepřekážel zeměměřičům. Krásně a klid, nikde ani živáčka. Stein am Mandl je vynikající rozhlednový bod, kromě okolních hor nabízí zajímavé hloubkové pohledy na městečko Rottenmann. Provozujeme vrcholové lenošení. Silný mobilní signál velí náruživým uživatelům chytrých telefonů k odesílání obrazových dat. Příchozí turista nám pořizuje foto u kříže. V 10:40 zahajujeme sestup cestou 943, hřbetem Ostgrat. Na rozdíl od včera absolvovaného hřbetu Hirschriedel je zde radost ztrácet výšku. Ohleduplně vedený chodník, místy ve spádnici Ostgrat, místy krátkými traverzy, krásné prostředí a množství odpočinkových výhledů na Rottenmann a okolní hory. Ve 12:10 dorážíme na terase Rottermanner Hütte současně s chatařem přinášejícím radlery a pivo. Správně pochopil mou dálkovou prosebnou gestikulaci.
 
Počasí se drží, je rozhodnuto zaskočit k plesu Globuckensee, které jsme ráno míjeli. Ve dvě tedy jdeme na jezerní vycházku kolem krav a dřevěných skulptur Pilgerweg. Za 18 minut jsme u poloprázdného Globuckensee. Zajímavé místo pod vysokou jezerní stěnou. Odsud vidíme chodník, kterým jsme ráno stoupali do Seescharte. Jezero jde snadno celé obejít. Vracíme se na chatu a vyhlížíme zhoršení počasí.
Leo Fuxjäger, možná budoucí chatař
Večer si v Gaststube dáváme partičku karet, družný Clem opět přináší různé šnapsy gratis. Od Vojty dostává štamprli Tatratea, i chatařka Sophie ochutnává. Hanka objednává rundu i s panákem pro mile rozpovídaného chataře. Hezký večer, ale jen v Gaststube. Venku se konečně zkazilo počasí, chata se ponořila do nízké oblačnosti. Asi pojedeme zítra domů. Kombinace nepřízně počasí a vyčerpání horských objektů by přinesla jen zdlouhavý den plný zahálky a možná, díky nicnedělání, i trudnomyslnost. Rozjařující nápoje již došly, musel bych sestoupit k autu pro mou láhev Rossbacheru, zakoupenou v úterý v Trieben.
Noc i páteční ráno je šedivé, chvílemi prší. Balíme tedy a lelkujeme v Gaststube. Hanka se věnuje malému Leovi, ukazuje mu žertovná videa s vnučkami. Je to milý smíšek. Jeho máma potřebuje nutně vědět, co je to smíšek. My, co jsme obdařeni vnoučaty, se snadno necháme unést malými dětmi. Se Sylvií vyrovnáváme účet za pobyt a konzumaci. A o čtvrt na jedenáct, za občasného poprchání, opouštíme chatu. V 10:45 jsme u dolní stanice lanovky. Kolem Lince míříme domů. Zastavujeme se na Rastplatz Allhaming Süd a v osm jsme na Rusavě.
Děkuji Hance, Petrovi a Vojtovi za milou a spolehlivou společnost na krásných horách.
Upozornění:
Tato stránka je dokumentací osobní zkušenosti, rozhodně není návodem. Vaše bezpečnost spočívá ve vašich rukou, vaše rozhodování musí vždy vycházet ze stavu terénu, povětrnostních podmínek, úrovně vašich schopností a fyzického stavu.
Doporučení:
Nepodceňujte nutnost dlouhodobé technické přípravy před "velkou akcí" - výzbroj, s níž neumíte zacházet, je zbytečnou zátěží a ještě vás ohrozí, terén vás zaskočí svými nároky na váš um. Máte-li pocit dobrodružství, jste za hranicí svých schopností.