Persailhorn  2347 m
Steinernes Meer    Rakousko
Jak na to:
Milovník vzdušných hřebenovek může zdolat Persailhorn v protisměru cesty Saalfeldener Höhenweg.
Parkoviště Bachwinkl
Z chaty Riemannhaus se dostane na vrchol za 5 až 6 hodin. Pro zájemce o oba Klettersteigy Persailhornu je mnohem praktičtějším východiskem úhledná Peter Wiechenthaler Hütte (1752m, majetek OeAV Saalfelden), snadno přístupná z parkoviště Bachwinkl. Příjezd: Linz - Salzburg - Bad Reichenhall - Lofer - Pabing - Bachwinkl. Ve směru od Loferu vede na Pabing levá odbočka těsně před městem Saalfelden am Steinernen Meer. Po odbočení se stále držte mírně stoupající hlavní silnice, vedoucí přibližně přímo. Po 1000 metrech dojedete k posledním domům a na hranici lesa. Nenechte se zde zmást případnými parkujícími auty na malém prostoru a vjeďte do lesa. Obří parkoviště pro návštěvníky Peter Wiechenthaler Hütte naleznete o pár desítek metrů dále. Výstup na chatu trvá 2 až 2,5 hodiny, převýšení 950m. Základní orientace viz: KOMPASS 14, ev. 794 nebo turistická mapa Rakouska. Nejbližší spolehlivá lokální předpověď počasí je pro 20 km vzdálený Loferer Alm. Loferer Alm odpovídá svou nadmořskou výškou P.Wiechenthaler Hütte. Informace o aktuálním vývoji počasí můžete získat telefonicky v českém jazyce
na ALPY-INFO.
Výstup:
Bude-li se vám zdát, že množství aut na parkovišti signalizuje obsazený Matratzenlager, vězte, že i přes nevelkou ubytovací kapacitu chaty není znepokojení na místě.
Peter Wiechenthaler Hütte
Chata je oblíbeným výletním místem s unikátním výhledovým úhlem 300°, většina návštěvníků jde posedět na pozoruhodnou vyhlídkovou terasu, dát si oběd, pivo, šnaps. Snad pátek a sobota může zvýšit počet zájemců o nocleh. Výstup na chatu začíná přechodem potoka, buď po lávce a nebo o něco výše přes brod většinou suchého řečiště. Široký a pohodlný chodník stoupá v mírném sklonu krásným jehličnatým lesem, mezi modříny, borovicemi a smrky, kolem osmi posezení. Každá lavička má své jméno. Horal si zde připadá jako na procházce po nedělním obědě. Cestu zpestřují občasné výhledy do doliny, výše začíná být k zahlédnutí Persailhorn. Proměna jehličnatého lesa v porost kosodřeviny signalizuje blízkost chaty. Dvě hodiny po opuštění parkoviště dojdete k poslední lavičce se jménem Schmus-bankerl a jste u chaty. Chata je krásná zvenčí i zevnitř, vyhlídková terasa s prodejním okénkem kioskového typu napoprvé vyrazí dech. Ke zdejšímu koloritu patří všudypřítomné místní psisko jménem Mika. Díky tomu, že má chata přívod elektřiny, nabízí umývárna i teplou vodu, což zpříjemní hygienu a urychlí var při přípravě instantních jídel. Voda označena jako nepitná, zkušenosti s její konzumací jsou ale dobré. WC najdete v suterénu i na patře. Matratzenlager pojme 40 zájemců, Zimmerlager 14.
Persailhorn od chaty
Nájemkyní chaty je odměřená, bezúsměvná Herta Gfäller, její exotický pomocník a pomocnice návštěvníka rovněž nerozveselí. Noc v Matratzenlageru stojí člena OeAV rozumných 8,5€. Mobilní telefony mají k dispozici kvalitní signál.

Výstup na blízký Persailhorn má tři varianty se společným úvodem. Po 30ti minutách snadného stoupání klečí porostlým hřebínkem od chaty stojíte u rozcestníku pod skalním masivem Persailhornu. První variantu představuje červeně značená "normálka" - úvodní úsek oblíbené hřebenovky Saalfeldener Höhenweg. Pod tímto názvem ji rozcestník nabízí. Rozumný člověk se tomuto výstupu vyhýbá pro množství strmé sutě. Druhá varianta, Wildentalklettersteig, obchází masiv zleva až pod velmi strmé severní srázy a kompaktním terénem obtížnosti B/C (stupnice obtížnosti viz anglicky / německy) jimi prostupuje až na hřeben nedaleko vrcholu. Pro tuto cestu je k dispozici topo, které o půl stupně (B místo B/C) podhodnocuje krátký úsek za Wastl Promenade a rovněž krátký závěrečný diagonální komín. Třetí varianta, Südwandklettersteig, obchází masiv zprava až pod jižní srázy, které překonává soustavou říms, lávek a výšvihů relativně kompaktním terénem obtížnosti B rovněž na hřeben nedaleko vrcholu, do místa, kde se všechny tři trasy setkávají. Společný hřebenový úsek na vrchol, místy jištěný, nepřináší žádné potíže. Všechny cesty trvají od svých nástupů na vrchol přibližně dvě hodiny. Z chaty je nejdále k nástupu do Wildentalklettersteigu, asi hodinu. Nástupy zbývajících cest jsou kratší. Nejlepší řešení představuje výstup Wildentalklettersteigem a návrat z vrcholu snazším Südwandklettersteigem. Gipfelkreuz Persailhornu, poničený bleskem, nahradila dřevořezba. Nanebevzetí dřevěné Madony se konalo 15.července, léta Páně 2010, a to vrtulníkem.
Wildentalklettersteig
Vybavení:
Pro oba Klettersteigy využijete sedací úvazek, prsní úvazek, ferratový set a přilbu.
Vrcholová pozitiva:
Stavitelé Klettersteigů Persailhornu odvedli dobrou práci, obě cesty jsou v perfektním stavu a bezpečné. Nejsou v nich silové úseky, jsou tudíž vhodné pro každého zájemce znalého základů lezení zajištěných cest. Tyto cesty jsou nejcennějším kladem Persailhornu. Dále je nutno přiznat Persailhornu efektní stavbu i tvar, kontrast skály s travnato kosodřevinovým úpatím vynikne zejména v zapadajícím slunci. Vrcholové výhledy jsou podobné výhledům od Peter Wiechenthaler Hütte. Ve východním směru je omezuje Mitterhorn, takže ač stojíte na "břehu" Kamenného moře, nespatříte ho.
Jak to bylo:
Po třech krásných a úspěšných výstupech v Loferer Steinberge volíme jako další působiště Peter Wiechenthaler Hütte a blízký Persailhorn se zajímavou dvojicí zajištěných cest. Toto rozhodnutí podporuje skutečnost, že sebou máme ferratové soupravy. Tak ať je trochu provětráme. Dnem přesunu je středa 31.8.2011. Se vstáváním do slunečného rána nespěcháme. Příprava snídaně a shledávání osobního majetku po celém Matratzenlageru, to vše je už tak rutinní, že Schmidt - Zabierow Hütte opouštíme, tak jako každý den o čtvrt na deset. Odchází se těžce, za deset dnů a nocí zde strávených během dvou let nám chata i přívětivý personál přirostli k srdci. Pohodlný sestup za krásného počasí dává zapomenout na
Persailhorn - Madona
loučení s milým místem, chmury rozptyluje i přemýšlení nad nákupem, který uskutečníme v loferském Sparu. Auto na parkovišti v Loferer Hochtal je v pořádku. Zastavujeme se v obchodě a kolem Saalachu pokračujeme na Saalfelden am Steinernen Meer. Mé přehlédnutí odbočky do Pabingu Petr v poslední chvíli napravuje a jsme na parkovišti v Bachwinklu. Následuje idylická lesní vycházka, seznamujeme se fyzicky se všemi lavičkami a jsme na chatě. Ada nás už očekává. Je šikovný, noclehy jsou zařízeny v Matratzenlageru Nr.6, konzumační lístek drží v ruce, nic nebrání tomu dát si okamžitě pivo. Vyhlídková terasa nás zaměstnává až do večera, její nabídka je bohatá. Zleva, v Hohe Tauern, výrazný Grosses Wiesbachhorn, Hofmannspitze zakrývající Grossglockner, Kitzsteinhorn, Rainerhorn, Grossvenediger, dále Birnhorn v blízkých Leogangerech, a Ochsenhorn v Lofererech. Žně fotografovy. Za chatou došlo na dospělou prověrku houpavosti dětské houpačky a zlezitelnosti dětské cvičné stěny. Těšíme se na zítřek, snad bude slušné počasí. Ráno je slibně modré nebe, vaříme, snídáme a v tradičním čase, kolem čtvrt na deset, jdeme na Persailhorn. Cesta k úpatí je snadná a rychlá, na rozcestí volíme směr Wildentalklettersteig. Úvodní část zajištění vede po travnato skalnatém hřebínku a je spíše na rozhýbání těla před vlastní "zábavou". Ta přichází až před Wastl Promenade a vydrží nám až na vrcholový hřeben. Trochu se během výstupu kazí počasí. Aspoň máme dramatično mohutných a temných stěn a ne třešňový výlet po osluněných skalkách. Na všem je něco dobrého. Na hřebeni potkáváme sestupujícího rychlolezce, který nás předběhl v Klettersteigu.Prý to máme na vrchol ještě daleko. Nebylo to tak zlé, jsme tam za 20 minut (1.9.2011, 12:59). Wildentalklettersteig nám zabral od svého nástupu po vrchol Persailhornu 2 hodiny 25 minut, v pěti lidech se toho moc nenaspěchá. Kromě překvapení v podobě absence vrcholového kříže je zde ještě jedno - masivní dřevěná lavice z půleného kmene.
Südwandklettersteig
Buď ji sem vynesl nějaký místní Bivoj a nebo byla loni účastnicí helikoptérového transportu Madony. Sedí se dobře, daleké výhledy bohužel nejsou. Dohlednost je mizivá, což někteří považují za terno pro sestup. Po půl hodině odcházíme. Na horním rozcestí všech tří cest nahlížíme do "normálky". Hnusí se všem, volba je jasná - jdeme vlevo a sestoupíme Südwandklettersteigem. Začíná sice krokem do propasti, zaslouží si však pochvalu za zajímavý terén a perfektní stav. Ba se i najdou úseky, v nichž není nezbytné se jistit. Sestup z vrcholu Persailhornu až pod Südwand nám trvá 2:10, za dalších 25 minut jsme u chaty. I přes počasí na pokraji deště jsme s dosaženým výsledkem nadmíru spokojeni, v kapse je Persailhorn i oba jeho Klettersteigy. Zítra, v pátek 2.září, ukončíme horský týden 2011 a pojedeme domů. Pozdní odpoledne trávíme na terase pozorováním dřevokazného psiska požírajícího své napajedlo i zábradlí terasy. Před západem slunce se protrhává oblačnost, fotografujeme pozlacený Persailhorn a červánky nad Leogangery a Loferery. A dopíjíme zbytky rozjařovadel. V pátek ráno vstáváme nejdříve z celého horského týdne, chatový řád velí opustit ubytování do 8:00. Za chatou připravujeme poslední snídani, platíme paní Hertě útratu a v devět hodin zahajujeme sestup do Bachwinklu. Na parkovišti jsme o půl jedenácté, Petr objevuje úsporný způsob nakládání batohů a jedeme. V poledne vstupujeme do Burger King u exitu Salzburg Flughafen. Chilli Cheese Nugets mají svůj tradiční říz, chce to dvě koly. Letos se cesta odvíjí díky našemu řidiči a novému úseku rakouských dálnic natolik svižně, že jsme U Bazalů v Lechovicích v 16:30, půl hodiny před uzávěrkou podávání hotových jídel. Poprvé si zde mohu dát hovězí guláš. Doma jsme letos mimořádně už večer.

Klady a zápory horského týdne 2011:
Na Schmidt - Zabierow Hütte stejně jako loni naprostý dostatek spánku, útulná chata, velmi milý personál. A k tomu navíc stoprocentní úspěšnost - na co jsme sáhli, to se povedlo. Na Peter Wiechenthaler Hütte rovněž naprostý dostatek spánku a útulná chata. Nikoliv však velmi milý personál. Vynahradil nám to milý Persailhorn, nechal nás bezpečně prostoupit své zajímavé cesty. Celkové skore je čtyři vrcholy a tři Klettersteigy.
Upozornění:
Tato stránka je dokumentací osobní zkušenosti, rozhodně není návodem. Vaše bezpečnost spočívá ve vašich rukou, vaše rozhodování musí vždy vycházet ze stavu terénu, povětrnostních podmínek, úrovně vašich schopností a fyzického stavu.
Doporučení:
Nepodceňujte nutnost dlouhodobé technické přípravy před "velkou akcí" - výzbroj, s níž neumíte zacházet, je zbytečnou zátěží a ještě vás ohrozí, terén vás zaskočí svými nároky na váš um. Máte-li pocit dobrodružství, jste za hranicí svých schopností.