Coby základna pro výstupy v Lienzer Dolomiten Laserz se nabízí jediná volba, a to Karlsbader Hütte (2260mnm, majetek DAV Karlsbad) u plesa Laserzsee, přístupná z parkoviště pod Dolomitenhütte. Příjezd: Wien - Graz - Klagenfurt - Villach - Spittal an der Drau - Oberdrauburg - Lavant - Gasthof Kreithof - odsud mýtnou horskou silničkou na parkoviště pod Dolomitenhütte. Zájemcům o jednodenní výstupy samozřejmě postačí dojet na parkoviště Dolomitenhütte. Výstup na každý ze zvolených vrcholů však tato volba ztíží o 640 výškových metrů a dvě hodiny výstupu na úroveň Karlsbader Hütte. Pro návrat z vrcholu na parkoviště platí přibližně totéž. Nalezení silnice vedoucí strmě vzhůru k Dolomitenhütte není úplně snadné. Za Oberdrauburgem si musíte pohlídat levé odbočení na Lavant (nepokračovat na Lienz!), přejet železniční trať a řeku Drávu. Silnice míjí zprava golfové hřiště. Za ním odbočte opět vlevo na Gasthof Seewiese, před ním zase vlevo na Gasthof Kreithof. Pod Kreithofem vás zastaví závora a výběrčí mýta. Vybírá 7 Euro za auto. Následuje velice strmá, úzká vozovka, plná zpětných zatáček. Vyhýbat se můžete jen místy a manévr vyžaduje značnou dávku ohleduplnosti. Parkoviště má slušnou kapacitu, díky atraktivitě lokality však může být problém najít okamžitě po příjezdu volné místo. Trpělivost a časová rezerva vám umožní vyčkávání na odjezd výletníků. Na uvolněné místo musíte reagovat bystře, jinak vám ho jiný čekatel obsadí rovnou před nosem. Z parkoviště trvá výstup na Karlsbader Hütte 2 hodiny při převýšení 640 metrů. Základní orientace viz turistická mapa centrovaná na Karlsbader Hütte. Na parkovišti pod Dolomitenhütte zvolte mezi pohodlím a námahou. Můžete jít po vozovce, kterou používá nájemce Karlsbader Hütte pro zásobování chaty. Výšku zde nabíráte, díky množství zatáček, pozvolna. Nedočkavec může použít příměji vedenou značenou stezku 12, která na mnoha místech protíná vozovku. Zájemce s ryze sportovním duchem si jistě rád vybere cestu pod Laserzwandem, Rudl Eller Steig obtížnosti A. Převážná většina návštěvníků používá vozovku, která po 3 minutách míjí vzdušně situovanou soukromou Dolomitenhütte. Je-li hezky, máte odsud zajímavý pohled na Grossvenediger. Dalších 200 metrů máte vlevo strmou skálu, z níž dle výstražné cedule padá kamení, a vpravo oplocenou propast. Nezapomeňte se včas ohlédnout, odsud uvidíte Dolomitenhütte coby orlí hnízdo. Za 20 minut míjíte starou dřevěnici Insteinhütte, nad níž je zděná kaplička. Vozovka poskytuje díky stálým změnám směru nepřeberné množství výhledů. Nejen na vrcholy, za nimiž sem míříte, ale i na Schobergruppe a Hohe Tauern, které máte povětšinou za zády. První spatření Karlsbader Hütte nastane hodinu a půl po odchodu z parkoviště. Na terasu chaty a ke shlédnutí plesa Laserzsee se třemi kajaky vám odsud zbývá ještě půl hodiny snadné chůze. Zvenčí vyhlíží chata omšele, interiér má však v perfektním stavu. Matratzenlager pojme 31 zájemců, Zimmern 59. Noc stojí člena OeAV (rok 2012) 10€ v M-lageru a 13€ v Zimmer. Do ubytovacích prostor se vstupuje výhradně levými dveřmi při pohledu z čelní terasy, boty se odkládají v přízemí vlevo za rohem. Personál nic moc, jen střídmě přívětivý. Asi jde o dopad německého vlastnictví chaty. Postřižinovské "Musíte se snažit, pane správče. Víte, my jsme správní rada, taky bychom vás mohli vyhodit..." visí ve vzduchu. Jenže chata má unikátní pozici, obklopuje ji to nejzajímavější i nejvyšší z Lienzer Dolomiten, případné negativní pocity musí jít stranou. Přímo z její terasy si můžete vybírat túry jako z jídelního lístku. Na rozdíl od Dolomit italských nejsou z dolomitu ale z vápence a dá se zde nehorolezecky vystoupit téměř na každý vrchol, všude jsou zajištěné cesty různých obtížností. Jen značení by mohlo být lepší, kdejakou samozřejmost inzerují směrovky na každém kroku a přitom důležité odbočení na Gebirgsjägersteig, po zelených puntících, určuje snadno minutelný anonymní balvan. Po pár omylech si však zvyknete. Stejně tak si zvyknete na častou obsazenost WC v prvním i druhém podlaží. Lepší situace vás očekává v umývání, k dispozici máte dokonce horkou vodu. Pití zdejší vody, pocházející zřejmě z plesa, nemělo žádné nežádoucí následky. Tak jako u většiny chat i zde najdete silný signál pro mobily na terase.
Výstup na Grosse Sandspitze začíná kroky po příjezdové cestě, následuje pravé odbočení směrem pod strmou suťovou rokli spadající z úzkého Scharten Schartl, sedélka mezi Kleine Sandspitze a Kailspitze. Levé odbočení pět minut od chaty vede na dlouhý a namáhavý hřebenový Panorama Klettersteig přes Laserzkopf, Galitzenspitze a Gr. Sandspitze. Po chvíli přichází znovu směrovka na Panorama Klettersteig, tentokrát mířící do Scharten Schartl - jde o protisměrnou verzi. Před vstupem do rokle odbočuje vlevo cesta Gebirgsjägersteig Toto místo postřehnou jen pozorní, odbočku signalizuje zelený puntík na balvanu. Do suťové rokle sedélka Scharten Schartl vedou puntíky modré, a to k nástupu do cesty Ari-Schübelsteig. Suťový výstup do sedélka je namáhavý a místy zajištěný, sedélko velice úzké, na druhou stranu, směrem k Lavantu, exponované. Tady přijdou na řadu úvazky, ferratový set a přilba. Toto místo mate. Začíná zde modrý Ari-Schübelsteig a současně dle tvrzení dvou tabulek i zelený Gebirgsjägersteig. Použijte modré puntíky i přesto, že tato cesta poměrně dlouho ztrácí výšku levým traverzem kolem Kl. Sandspitze - jde o správnou trasu! Zelené puntíky vedoucí ze sedélka kolmo vzhůru od tabulek Gebirgsjägersteig vyznačují volné lezení na vrchol Kleine Sandspitze obtížnosti II.UIAA - nejde o Klettersteig! Pokud do této cesty vstoupíte, není nutno si zoufat a vracet se. Je sice místy vzdušná, vede však slušně kompaktním terénem a přechod z vrcholu Kl. Sandspitze pod vrcholový blok Grosse Sandspitze má již pouze obtížnost I.UIAA. Napojení na nejhezčí, a to vrcholovou část Klettersteigu Ari-Schübel, si odsud vyžádá pouhých deset minut. Kdo nechce absolvovat hodinu volného lezení na Kleine Sandspitze, ten musí sledovat modré puntíky, které ho dovedou místy jištěným skalnato suťovým snadným terénem do sedla mezi Kl. Sandspitze a Gr. Sandspitze. Následuje jištěný výstup stěnou vrcholového bloku s traverzy a výšvihy, obtížnost max. B/C. Poslední metry ke kříži na Grosse Sandspitze jsou chodeckým terénem. Máte za sebou 2,5 hodiny pestrého výstupu. Sestup není obtížný, bez sněhové pokrývky ztráta orientace nehrozí, držte se usilovně modrých puntíků. Sedací úvazek, prsní úvazek, ferratový set, přilba. Dosažení nejvyššího vrcholu potěší v každém horstvu. Sandspitze představuje za bezoblačné oblohy vynikající vyhlídkový bod, k dispozici jsou Hohe Tauern, Schobergruppe, Karnské Alpy, Julské Alpy, Dolomity, Zillertalské Alpy a jiná, méně zvučná horstva. Vrcholový kříž má včetně jímače blesků snad pět metrů, díky své štíhlosti však estéta neurazí. To nejcennější, co Grosse Sandspitze poskytuje, tkví v samotném výstupu, vedeném nápaditě ve všech variantách. Blízké sousední vrcholy svou strmostí a mohutností znásobují návštěvníkův obdiv a pokoru po celou dobu pobytu ve skalách Sandspitze. Dojem dělá i letecký pohled do údolí Drávy - Oberdrautalu, na Lavant včetně přilehlého golfového areálu, to vše 2100 metrů pod vámi. Tato stránka dokumentuje osobní zkušenost, rozhodně není návodem. Bezpečí spočívá ve vašich rukou, rozhodování musí vycházet ze stavu terénu, povětrnostních podmínek, úrovně schopností a fyzického stavu všech účastníků akce. Nepodceňujte nutnost dlouhodobé technické přípravy před "velkou akcí" - výzbroj, s níž neumíte zacházet, představuje zbytečnou zátěž a ještě vás ohrozí, terén vás zaskočí svými nároky na um. Máte-li pocit dobrodružství, jste za hranicí svých schopností.