Schönfeldspitze  2653 m
Steinernes Meer    Rakousko
Kudy tam:
Na Schönfeldspitze může mladý, nerozvážný a nebo nezničitelný horal vystoupit přímo od auta zaparkovaného v závěru doliny potoka Krallerbach nad Maria Alm, a to
Riemannhaus
přes sedlo Buchauer Scharte. Jde o podnik "od tmy do tmy" s převýšením 1600 metrů. Horský praktik, který si hory vychutnává a nehodlá devastovat svou tělesnou schránku, rozbije základní tábor v nádherně situované chatě Riemannhaus (DAV Ingolstadt, 2177mnm), přístupné z neplaceného parkoviště Sandten (1130mnm) nad Maria Alm am Steinernen Meer.
Příjezd: Linz - Salzburg - Bad Reichenhall - Lofer - Saalfelden am Steinernen Meer - Maria Alm am Steinernen Meer - Sandten. Asi 2,5km za Saalfeldenem odbočte z Hochkönigstrasse přes říčku Urslau doleva do Maria Alm. Za dalších 600 metrů odbočte vlevo přes potok a za mostem okamžitě vpravo. Jeďte stále vzhůru, nenechte se odradit auty parkujícími kolem nepříliš kvalitní horské silničky, ani potížemi ve strmých šotolinových úsecích. Vydržíte-li 3 kilometry, zastaví vás závora se zákazem vjezdu. Tady zaparkujte. Odsud to máte na Riemannhaus nejblíže. Svižný výstup k chatě trvá i s krátkými odpočinky 2,5 hodiny, převýšení 1050 metrů. Základní orientace viz turistická mapa centrovaná na Riemannhaus.
Výstup:
Z parkoviště Sandten Riemannhaus nevidíte, musíte věřit směrovce. Závoru se zákazem vjezdu obejděte zprava, potěšte se pohledem na efektní Breithorn 1400 metrů nad hlavou a vybavte se trpělivostí. Čeká vás asi kilometr namáhavého stoupání šotolinovou, místy asfaltovou silničkou. Před dolní stanicí nákladní lanovky odbočí značka ze silničky vlevo. Chodník vede klečí a trávníky lákajícími k posezení.
Schönfeldspitze buď přímo nebo přes Wurmkopf
Váš zrak bude od této chvíle poutat skalní stěna vyrůstající téměř kolmo před vámi. A hádanka, kudy po ní vzhůru do Ramseider Scharte, v níž stojí Riemannhaus. Vše se včas dozvíte. Výstup není technicky obtížný, jen namáhavý. Cesta vede serpentinami po skalních lávkách, opatřených zajišťovacím ocelovým lanem. Čeká vás neuvěřitelné množství, ve vápenci vytesaných, strmých schodů. Tam, kde stavitelé výstupové cesty narazili na nedostatek opracovatelného kamene, vytvářeli schodnice z betonu. Stačí se letmo zamyslet nad jejich pílí a dřinou, zastydět se za svou únavu. A rázem jste ve vynikající kondici. Stoupáte-li vzhůru v odpoledních hodinách hezkého dne, připravte se na vyčkávací a úhybné manévry kvůli velké frekvenci sestupujících návštěvníků chaty. Ve chvíli, kdy přes závěrečný zlom terénu poprvé zahlédnete vlevo od Sommersteinu Riemannhaus, dělí vás od něj ještě dvacet minut. Projednávání noclehů se odehrává u obslužného pultu kuchyně, pár kroků za dveřmi chaty. Odkládací regály pro pohorky najdete ve výklenku vpravo za hlavním vchodem. Další jsou vlevo od tohoto místa, za prosklenými dveřmi. Těmi lze s výhodou vstoupit do stravovacího i ubytovacího prostoru. Vyhnete se tak tlačenici kolem provazu u pultu, který odděluje frontu strávníků od průchozích.
Západní sedélko. Vrchol na dosah,
přesto však ještě 35 minut vzdálený
Matratzenlager má kapacitu 70 nocležníků, Zimmerlager 34, což vzhledem k atraktivitě chaty může být za dobrého počasí velký problém. Riemannhaus sice není pohodlně dosažitelný, jeho terasový hloubkový výhled do Saalfeldenu, údolí Zell am See s kouskem jezera Zeller See,
 
výhled na Grossvenediger, vzdálený odsud pouhých 30km, a procházky za chatou bludištěm "Kamenného moře", to jsou pozitiva zajišťující nájemcům chaty nevysychající příliv hostů. Nečlenům OeAV doporučuji telefonickou rezervaci, jinak mohou mít za příznivého počasí ubytovací potíže i o všedních dnech. Rezervaci musíte bohužel zálohově uhradit, 5€ na osobu a noc. Při předložení průkazu OeAV vyžaduje personál osobní doklad s fotografií. Noc v Matratzenlageru stojí člena OeAV 11€ (rok 2013). Sociální zázemí chaty má slušnou úroveň, voda sice teče jen studená - nabízí se však zakoupení teplé sprchy. Povrchová a neupravená voda nese označení "Nicht zum Trinken". Přesto však nevyvolala žádné zdravotní potíže ani po několikadenní konzumaci. Mobilní telefony obslouží spolehlivě rakouská síť. Místy i německá.
Všechny výstupové trasy začínají na boční dřevěné terase. Schönfeldspitze je odsud dobře viditelná, zamiřte tedy k ní. Za 2 minuty si u rozcestníku vyberte, kudy půjdete. Zvolit můžete pseudohřebenovku přes Schöneck a Wurmkopf. Jde o zdlouhavou variantu, některé partie hřebene se podchází, před Schönfeldspitze vás čeká velká ztráta výšky.
Vzdušný traverz jižní stěny
Volba směru rovnou k cíli pošetří síly a psychickou odolnost, což přijde v masivu Schönfeldspitze vhod. Chodník vede téměř vodorovně po břehu vápencových plání "Kamenného moře" s výhledy na všechny tři hlavní vrcholy Watzmanna. Zleva Südspitze, hlavní vrchol Mittelspitze a oblý Hocheck. Ve spádnici vrcholu Wurmkopf opusťte pohodlný chodník, odbočte vpravo a stoupejte šikmo vzhůru k západnímu sedélku Schönfeldspitze. Tento úsek výstupu vede místy strmou sutí, místy skalními prahy obtížnosti I.UIAA, občas mírně exponovaně. Poslední kroky do sedélka, pozvolným a dobře držícím vápencem, jsou hračkou. Zde si odpočiňte, prohlédněte si vrchol Schönfeldspitze, odsud dobře patrný díky mohutné dřevěné plastice Piety. A nahlédněte do jižní stěny na exponovaný, nezajištěný, načervenalý šotolinový chodník se dvěma skalními výšvihy v jeho závěru. Ať víte, do čeho jdete. Je třeba jen trocha opatrnosti, nezakopnout, neuklouznout a máte vzdušný traverz za sebou. Následuje nabírání výšky a lezení "za roh" k východnímu hřebeni Schönfeldspitze - tato pasáž vede kompaktní skálou, exponovaná místa s malou členitostí jsou vybavena ocelovými madly, snižujícími obtížnost těchto míst (původně II.UIAA). Závěrečný široký hřeben do vrcholu má překvapivou strmost (až 40°). Střídají se drobné skalky, trávníky a vápencová drť. V sestupu zde buďte rozvážní, nespěchejte. Přehnaný respekt však zbytečně svazuje. Po patnácti minutách stoupání hřebenem jste na vrcholu, u Marie s Ježíšem.
Od chaty 2,5 hodiny.
Věřící se zde před sestupem rádi pokřižují. Místa na posezení máte dostatek. Obtížnost výstupu sem pustí jen odhodlané, davy rozhodně nehrozí.
Vybavení:
Přilba, pro rodiče s dítětem lano na odjištění exponovaných míst. Ferratový set zde nevyužijete, není na co cvaknout karabinu.
Vrcholová pozitiva:
Nádherné místo smělých tvarů a neskutečných výhledů. Na severu tři vrcholy Watzmanna, pět Watzmannkinder a Watzmannfrau, pod nimi Königssee, na jihovýchodě Hochkönig a Dachstein. Západním směrem vidíte Leoganger a Loferer Steinberge, v jihozápadním kurzu mohutný Grossvenedier a jeho satelit Rainerhorn. Téměř jižně máte před sebou Grosses Wiesbachhorn a Grossglockner. Pod vámi se vápencově vlní "Kamenné moře", které dalo jméno celému horstvu Steinernes Meer. Vystoupit sem opravdu stojí za podstoupenou námahu a mírné riziko.
Upozornění:
Tato stránka dokumentuje osobní zkušenost, rozhodně není návodem. Bezpečí spočívá ve vašich rukou, rozhodování musí vycházet ze stavu terénu, povětrnostních podmínek, úrovně schopností a fyzického stavu všech účastníků akce. Popis akce a její fotogalerie mohou vzbudit zdání technicky snadné a bezpečné záležitosti. Není tomu tak. Schönfeldspitze ("die Schönfeldspitze, das Matterhorn im Steinernen Meer") sice nevyžaduje mimořádné lezecké dovednosti, traverz jižní stěny je však velmi exponovaný a navazující výstup východním hřebenem překvapivě strmý. Jištění není žádné, takže každý nehorolezecký zájemce nechť se vybaví respektem. Pro názornost viz letecké foto Schönfeldspitze od jihu. Trasu výstupu jsem přibližně vyznačil.
Doporučení:
Nepodceňujte nutnost dlouhodobé technické přípravy před "velkou akcí" - výzbroj, s níž neumíte zacházet, představuje zbytečnou zátěž a ještě vás ohrozí, terén vás zaskočí svými nároky na um. Máte-li pocit dobrodružství, jste za hranicí svých schopností.
Jak to bylo: ✔
Po propršené neděli a a dvou úspěšných výstupech ve Wilder Kaiser máme namířeno do chaty Riemannhaus ve Steinernes Meer.
K východnímu hřebeni vrcholu
Rádi bychom konečně vystoupili na roky odkládanou Schönfeldspitze. Toto rozhodnutí podporuje skutečnost, že sebou máme přilby. Tak ať si jich ještě trochu užijeme. Dnem přesunu je středa 4.9.2013. Se vstáváním do modrého rána nespěcháme. Poslední nákup ranní Teewasser, poslední snídaně na krásné terase s výhledem na Grossvenediger. V 9:15 opouštíme Gruttenhütte a začínáme sestupovat k autu na Wochenbrunner Alm. V Gasthofu zkoušíme získat telefonní číslo na Riemannhaus, bezúspěšně. V Tyrolích nemají telefonní seznam Salzburska. Přejíždíme hranici Tyrolska a v první vesnici za ní, v Uttenhofenu, dostáváme v infocentru číslo na Riemannhaus. Petr volá na chatu ohledně noclehů a získává jakýs takýs příslib. Jaký, to se zřejmě ukáže až na chatě. V Saalfeldenu kupujeme čerstvé pečivo. A vzhůru do Maria Alm. Bohužel až příliš vzhůru. Jsme sice pod kýženou Schönfeldspitze, ale ne pod chatou Riemannhaus. Zpátky do Maria Alm. Rada od místních nás vede spolehlivě a správně. Nepříjemně podkluzující silničkou přijíždíme krátce po druhé hodině k závoře v Sandten. Je volné parkovací místo u stinné lavičky pod stromem. Přebalování se trochu protáhlo, výstup na chatu zahajujeme až kolem třetí hodiny. Slunce pere, batohy těžknou, nohy rovněž. Úlevou přináší levé odbočení ze silničky mezi kleč. Brzy následuje záplava schodů, všude ocelová lana, vyhýbání se sestupujícím. Neustálé střídání levých a pravých částí serpentin zaměstnává mysl a výstup se odvíjí snesitelně i v panujícím horku. V terénním zlomu na vstupu do Ramseider Scharte se konečně ukáže Riemannhaus. V 17:25 jsme na spodní terase chaty. Na horních terasách lidí jako mravenců.
Hřeben má dobrých 40 stupňů, sestup
nebude příjemný
Jsem zvědav, kam se na noc vrtneme. Vstupujeme do chaty. Děvče za pultem ví o našem telefonátu z doliny, snaží se nám cosi vysvětlit. Tomu cosi nerozumím. Jasno do naší komunikace vnáší další děvče z personálu, milá a ochotná Slovenka Katka. Máme počkat do půl osmé, kdy končí vydávání večeří. Pak se dozvíme, kam nás uloží. Kupujeme si pivo a jdeme ven. Dvě hodiny čekání se vlečou. V 17:58 mizí slunce za Breithornem a začíná citelná zima. V žádné z jídelních místností není volná ani židle, natož stůl. Posedáváme provizorně "u pece" a čekáme až se něco uvolní. Únava z přesunu, napětí z čekání a pocit selhání v plánování akce má na mne zhoubný vliv. Jsem protivný až běda. V osm večer dostáváme přiděleny tři matrace a jeden gauč na podlaze plně obsazenéhu Matratzenlageru za 7€ na osobu. Na další noci máme přislíben plnohodnotný Matratzenlager. Ráno Teewasser, snídaně a v 8:40 vyrážíme na Schönfeldspitze. Volíme přímý výstup. Slunce sice svítí, ne však na nás. Chodník kolem "Kamenného moře" i výstup k západnímu sedélku Schönfeldspitze zastiňuje masiv Wurmkopfu. V sedélku už slunce hřeje. Jižní traverz jde snadno. Za ním následuje trocha lezení a strmě východním hřebenem dosahujeme v 11:11 (čtvrtek 5.9.2013) vrcholu. Panuje zde klid, kluk a děvče v přilbách a samotář ve slamáku. Počasí skvělé, výhledy fantastické. Nedáváme si obvyklou "vrcholovku", asi nám vrtá hlavou nesnadný sestup. Raději neotupovat pozornost, bude se hodit
Petr,Hana,Alena a já na Schönfeldspitze
rozvaha a jistý krok. Zespodu začínají stoupat vznikající mlžné obláčky. Sice efektní, ale výhledy omezující. Po dvanácté zahajujeme sestup. Obavy byly zbytečné, stačí soustředit se na každý stup i chyt a vše jde hladce. V sedélku oznamuji, že každý, komu se nic nestane až k Riemannhausu, obdrží ode mne na terase chaty "štamprdli" s náplní dle přání. Ovšem jen za podmínky, že se nestane nic ani mně. Ať si mě přátelé pohlídají. Včera večer jsem byl neomalený, musím se dnes pokusit o nápravu formou úplatku. Všichni jsou opatrní, nikdo ani ťuk o skálu. Koho by však napadlo, že chatař Manfred Gruber barvou renovuje značení chodníku poblíž chaty. A rázem má Hanka celou dlaň bílou. Tato epizoda rozhodně nemá váhu nehody ani odkladný účinek typu "odvolávám, co jsem slíbil". Vstupujeme na prkna terasy a rázné kroky vedou k nápojovému lístku. Výběr padá na Magenbitter. Znalci v něm po prvním doušku poznávají Pelinkovac. V nabídce se nachází nejspíš díky chorvatské manželce chataře. K tomu Radler a Weissbier. A ještě jedna runda Magenbitteru, tentokrát v režii Hany. Ta včera nezlobila, jde o čirou radost z krásného dne. Jdeme se nastěhovat do přiděleného "separé" Matratzenlageru. Pak přijde na řadu obvyklé večerní posezení v Gaststube, tajné popíjení doneseného alkoholu a pojídání dobrot. Zítra nás čeká sice odpočinkový, přesto však vycházkový den.
Projdeme se po Breithornu a Sommersteinu.