Kudy tam:
Nejsnažší variantu výstupu nabízí soukromá chata
Similaunhütte (3019 mnm).

Naturcamping Huben - ranní ruch



Výstup:
Máte-li zájem vychutnat si pohodový výstup na velkou a krásnou horu, zvolte si za výchozí chatu
Similaunhütte, ležící v sedle Niederjoch, již na italském území. Chata vám poskytne zážitek
nocování v nadmořské výšce nad 3000 m a připraví časový prostor pro skvělou hru
s různými sklony a povrchy ledovce Niederjochferner. Můžete si opravdu užívat, bez pohledů na hodinky. Při troše štěstí i v nádherném počasí.
Jiná, často používaná varianta výstupu, a to z
Martin Busch Hütte (2501 m, DAV Berlin)
hřebenovkou Marzellkamm (4 hodiny na vrchol, převýšení 1100 m), nadchne sportsmana v mladším věku.
Tato chata je však příliš nízko a snadno dosažitelná z Ventu. A to i auty nájemce. Takže jde
o místo plné výletníků. Horal zde postrádá tu správnou vysokohorskou atmosféru.Přístup z Ventu na Similaunhütte není obtížný, ale docela dlouhý. Naštěstí má dvě etapy. Po třech hodinách chůze z Ventu dlouhou dolinou Niedertal, po vozovce plné turistů, za uhýbání autům a cyklistům, si poseďte na terase Martin Busch Hütte a pozorujte sviště v zahrádce pod terasou. Další cesta vede mírně vzůru kolem potoka Niederjochbach. Po 20ti minutách chůze od chaty se značená cesta začíná odklánět od potoka a nabírá výšku. Není-li potok rozvodněn, nebo neleží-li na něm hluboký sníh, opusťte v tomto místě značenou cestu a sledujte výrazný chodník kolem potoka. Tato trasa se používá za sněhu jako skialpový přístup k Similaunu.

Rifugio Similaun - soukromá chata



Niederjochferner a Similaun


Vybavení:
Sedací úvazek s karabinou, 9mm lano, mačky, cepín; přilba není nezbytná - ta závisí
na vašich zvyklostech. Nezapomenout dobré tmavé brýle a krém s velkým ochranným
faktorem, nemáte-li dlouhé vlasy, natřít krémem i uši.
Nutno ošetřit krémem rty a spodní část nosu, slunce pálí ze všech stran, a to i zespodu.
Vrcholová pozitiva:
Už předvrchol je skvělou pozorovatelnou dominantní pyramidy blízké Hintere Schwärze (3624 mnm)
a pod ní se rozkládajícího obrovského ledovce Marzellferner,
vrcholový hřebínek potěší svou vzdušností.



Přístupový hřeben Similaunu



Přístupový hřeben Similaunu


Upozornění:
Tato stránka dokumentuje osobní zkušenost, rozhodně není návodem. Bezpečí
spočívá ve vašich rukou, rozhodování musí vycházet ze stavu terénu,
povětrnostních podmínek, úrovně schopností a fyzického stavu všech účastníků akce.
Doporučení:
Nepodceňujte nutnost dlouhodobé technické přípravy před "velkou akcí" - výzbroj, s níž neumíte zacházet,
představuje zbytečnou zátěž a ještě vás ohrozí, terén vás zaskočí svými nároky na um.
Máte-li pocit dobrodružství, jste za hranicí svých schopností.
Jak to bylo: ✔
Po úspěchu na Wildspitze jsme přenocovali v Breslauer Hütte, díky překvapení od milé slovenské
recepční finančně výhodně. Ráno sestup na Stablein k lanovce, lanovkou do Ventu,
u auta doplnění zásob a vzhůru gigantickou dolinou Niedertal, směr Martin Busch Hütte.
Zde pauza a rozhodnuto o pokračování na Similaunhütte. Na chatě kolem 18. hodiny. Chata plná,
dostali jsme přidělen útulný pětilůžkový pokojík v prvním patře krásného Winterraumu,
s výhledem na Similaun, a to za cenu Matrazenlageru - 16 €/os (rok 2005).
Zdejší Winterraum, toť pěkně provedená dvoupodlažní dřevěná nástavba zděného hospodářského objektu
Similaunhütte u nákladní lanovky, završená štíhlou zvonicí. Pohodové místo, zcela mimo ruch
záplavy klientů ve vlastní chatě. Ráno oblačnost na italské straně kam oko dohlédlo,
její horní vrstva okolo 2500 mnm. Nemáme žádný spěch, vůdci s klienty odcházejí, mezi osmou
a devátou chata prázdná. Jdeme na to a užíváme si prostředí a ledovce s kvalitním povrchem. Za Kl. Similaunem
pauza a rozhledy, viz foto:
Pak zajímavý strmý traverz severním úbočím na předvrchol. Souběžně s námi, ale skalním hřebenem, jde mladý Ital,
jinak nikde nikdo. Výpravy vůdců jsou už hluboko dole. Na vrcholu v úterý 6.9.2005 ve 12 hodin,
viditelnost min. 100km, v Itálii stále oblačno.
V Rakousku vymeteno, Hintere Schwärze zblízka dělá velký dojem. Příchozí postarší horal nám pořizuje vrcholové foto.
Dolů opět severním traverzem, následuje okružní sestup ledovcem Niederjochferner kolem
zakončení hřebene Marzellkamm.
Zatím nejhezčí ledovcová záležitost. Mírně se nám do akce vmísil Ötzi: Laďovi, Petrovi a Vojtovi postupně překazil fotografování, Laďu shodil do vody a Vojtu praštil do hlavy. Zřejmě předehra i dohra ranní návštěvy Ötziho Fundstelle v sedle Tiesenjoch před odchodem ze Similaunhütte.
Cesta tam začíná za chatou skalním hřebenem tatranského charakteru. Hřeben má místy jištění a částečně se podchází po malých sněhových polích. Snadné, pouze krátký traverz strmého zlomiska z obrovských labilních balvanů vzbuzuje respekt - nebezpečné místo. Do výše položeného sedla Hauslabjoch jsme za výhledy do Rofentalu a na Weisskamm nepokračovali, rychle stoupající lehká oblačnost zastírala sedlo i blízkou Fineilspitze 3515m.



Zleva v bílém M.Vioz 3645m, Palon de la Mare 3703m a M.Cevedale 3769m, tmavá trojice
Gran
Zebru 3851m, M.Zebru 3735m, Ortler 3905m, vpravo v dálce Piz Bernina 4049m
Zebru 3851m, M.Zebru 3735m, Ortler 3905m, vpravo v dálce Piz Bernina 4049m


Zleva v bílém M.Vioz 3645m, Palon de la Mare 3703m a M.Cevedale 3769m, tmavá trojice
Gran Zebru 3851m, M.Zebru 3735m, Ortle 3905m, vpravo v dálce Piz Bernina 4049m

Zatím nejhezčí ledovcová záležitost. Mírně se nám do akce vmísil Ötzi: Laďovi, Petrovi a Vojtovi postupně překazil fotografování, Laďu shodil do vody a Vojtu praštil do hlavy. Zřejmě předehra i dohra ranní návštěvy Ötziho Fundstelle v sedle Tiesenjoch před odchodem ze Similaunhütte.
Cesta tam začíná za chatou skalním hřebenem tatranského charakteru. Hřeben má místy jištění a částečně se podchází po malých sněhových polích. Snadné, pouze krátký traverz strmého zlomiska z obrovských labilních balvanů vzbuzuje respekt - nebezpečné místo. Do výše položeného sedla Hauslabjoch jsme za výhledy do Rofentalu a na Weisskamm nepokračovali, rychle stoupající lehká oblačnost zastírala sedlo i blízkou Fineilspitze 3515m.