Sticklerhütte
Murtal / Lungau    Rakousko
Jak na to:
Klíčovou, pro některé i definitivní zastávkou při cestě na chatu je rozcestí u neprovozovaného hostince Arsenhaus v Hintermuhru, místní části Rotgülden. Pod rozcestím, na dohled od informační budky,
Parkoviště pod Muritzenalm
se nachází bezplatné parkoviště. Parkoviště Arsenhaus není příliš velké a jeho levostrannou část zabírá stanoviště pro místní Postbus. O sto metrů níže je však velká odstavná plocha, takže s parkováním zřejmě není problém ani v krásném počasí.
Zde se musíte rozhodnout jak dál:
První variantu - zanechat zde auto a absolvovat klopotný sedmikilometrový pěší přesun z parkoviště Arsenhaus až na chatu, který zabere přibližně 2,5 hodiny, dobrovolně zvolí jen důsledně šetrný návštěvník.
Pokud si rádi odpustíte 4 kilometry pochodu po horské asfaltové silnici, připravte si 5 Euro v mincích (2€, 1€, 50 centů) a pokračujte autem k informační budce. Vpravo od ní je mýtná samoobslužná závora, která vám za oněch 5€ vydá propustku až na parkoviště Muritzenalm. Odsud je to k chatě Sticklerhütte necelé 3 kilometry po zpevněné silničce, což při převýšení 150m zvládnete za 60 minut.
Weisseck 2711m
O prázdninách můžete zvolit k "dobytí zápraží chaty" Tälerbus zur Sticklerhütte za 4€/osobu.
Příjezd: Sankt Michael im Lungau - Hemerach - Muhr - Hintermuhr - Gasthof Arsenhaus. Upozornění pro ty z vás, co přijíždíte přes Bruck an der Mur: Pozor v Sankt Michael im Lungau! Musíte podjet dálnici A10, omylem zvolený nájezd na ni vám připraví nemilé zklamání.
Základní orientace viz turistická mapa Rakouska centrovaná na Rotgülden. Lokální předpověď počasí pro Mur a meteo-Sticklerhütte.
Informace o aktuálním vývoji počasí můžete získat telefonicky v českém jazyce na ALPY-INFO.
Výstup:
Zvolíte-li mýtnou cestu na parkoviště Muritzenalm, jde o pohodlnou vycházku s množstvím laviček a zajímavými lokalitami. Občas dejte z praktických důvodů spočinout přírodozpytnému
Příchod na Sticklerhütte
zraku na všudypřítomných kravách a jejich "stopách". Využijete-li všech laviček k letmému spočinutí, dorazíte k chatě přibližně za sedmdesát minut. První zahlédnutí chaty je zdánlivé a poněkud matoucí. Sticklerhütte je postavena v roklince pod úrovní silničky a váš pohled sklouzne přes její sotva patrnou střechu na bílý dům, který stojí na vyvýšenině dvě stě metrů za chatou.
Chata je velice pohodlná, zvláště její dvoulůžkové pokoje. Sociální zázemí má výbornou úroveň, dočkat se však teplé vody není snadné. Místo kohoutků jsou umyvadla vybavena tlačítky, která po několika vteřinách zastavují vodu. Neustálé opakování stisku unaví. Voda je spolehlivě pitná. Kapacita Matratzenlageru je 48 míst, Zimmerlager má 3 dvoulůžkové pokoje. Web chaty viz zde: Sticklerhütte. Vzhledem k tomu, že jde o snadno dosažitelný cíl výletníků s dětmi, může být v pátek a v sobotu s ubytováním problém. Doporučuji telefonickou rezervaci na čísle +43/6479/349. Elektrické osvětlení se z úsporných důvodů téměř všude ovládá časovými spínači, takže v noci pozor na náhlou ztrátu orientace. Nájemci chaty (majetek OeAV Graz) jsou mladí snoubenci Katharina Mayr a Andreas Macheiner z Hintermuhru. Ač teprve snoubenci, mají už dvě děti, družné batole Annika má 15 měsíců a mimi Borisek odhadem tři. Péče o děti oba nájemce natolik zaměstnává, že návštěvník je chvílemi na suchu. Řešení má tato situace snadné, stačí najít Andrease a stůl je ve chvilce ochotně zaplněn.
Pohorky se odkládají v zadním traktu Gaststube, před vchodem do ubytovacích prostor na patře. Gaststube je útulná a vybavená úhlednými kachlovými kamny. Noc v Matratzenlageru stojí člena OeAV 10€, v Zimmerlageru 13€. Vášnivý mobilní komunikant zde má smůlu, k dispozici není žádná mobilní síť, a to ani v blízkém okolí chaty. Telefonovat lze jen z pevné linky.
Pozorování orlí rodiny nad Sticklerhütte
Vybavení:
Přístup na chatu nečiní problémy, túry v jejím okolí jsou sice vysokohorské, avšak chodecké. Horalovy výzbrojky zde k užitku nepřijdou.
Pozitiva chaty:
Sticklerhütte se nachází poblíž pramene řeky Mur, na rozmezí Národního parku Hohe Tauern a horské skupiny Radstädter Tauern, v nadmořské výšce 1750m. Chata je ideálním východiskem na mohutný Weisseck (2711m) a na krajinově krásný okruh Murtörl (2260m), Mureck (2402m), Schöderhorn (2475m), Albertbiwak, Unterer/Oberer Schwarzsee, návrat přes Albertbiwak a traverzem kolem pramene řeky Mur - Murursprung (1844m). Proto lze chatě s lehkým srdcem odpustit její nevysokohorský ráz a umístění v lokalitě bez povznášejících výhledů i mobilní sítě. Jde o chatu veskrze pohodlnou a milou, její mladí a sympatičtí nájemci jistě, v souběhu s růstem svých dětí, vystupňují svou vstřícnost a vnímavost k očekáváním hostů chaty.
Jak to bylo:
Ve středu 10.září 2014 se naposledy probouzíme v Rotgüldenseehütte. Nikomu z nás se nechce opustit tak skvělou chatu, spotřebovali jsme však už všechny zdejší výstupové trasy. Platíme, loučíme se s chatařkou Monikou Winkler i jejím manželem, na odchodnou dostáváme grátis místní domácí šnaps nezapamatovatelného názvu. Lahodný to chuťový i zrakový zážitek. Především však utvrzení vzpomínky na milé hostitele. V nevalném počasí, naštěstí bez deště (já i přesto s deštníkem nad hlavou - už čtyři dny nejde zavřít) sestupujeme na parkoviště Arsenhaus. Do batohů
Interiér Sticklerhütte
přibalujeme jídlo a pití na další dny, Vojta vaří všem kafíčka. S batohy, mnou a mým otevřeným deštníkem v nákladovém prostoru Vojtova Transitu vyrážíme za 5€ na cestu k Sticklerhütte. Rozsáhlé parkoviště Muritzenalm obsahuje kromě nás jediné auto. Jasný to signál nepřízně počasí. U chaty jsme ve 13:43 a kolem kočárku ve vchodu se tiše protahujeme do chaty za účelem projednání noclehů. Získat dvoulůžkové pokoje není žádný problém, jsme jedinými hosty. Využíváme přechodného vyjasnění a jdeme na vyvýšeninu nad chatou hledat mobilní síť. Není zde žádná, zato se nám nabízí nevšední možnost pozorovat tříčlennou rodinku skalních orlů. Po zbytek dne vysedáváme v Gaststube, studujeme nabídku jídel a nápojů, popíjíme Radlera, Weissbier, zdejší Nusslikör a svůj rum, dáváme si večerní polévku a karty.
Čtvrtek je šedivý a deštivý už od rána. Po obvyklém ranním rozlévání Teewasser do svých instantních a kávových hrnků nás čeká perný den pohledů z okna a zkoumání různých intenzit deště. Výborně, už není liják, jen prší. Už neprší, jen mrholí. Už nemrholí, zase lije. Obtížné čekání na nepřicházející zázrak nám zpestřuje četba místních časopisů, hraní kostek a karet. Občas se někdo z nás pokouší rázným otevřením různých dveří zaskočit chataře, který se už druhý den snaží válečkem vylepšit bělost stěn. "Klika cvakla, dvéře letí... A za nimi v jednom chumlu na zemi Andreas s litry malířské běloby". Ne. Jde jen o neškodné fantazírování z veledlouhé chvíle. K soucitu s ním stačí, že se mu včerejší dílo částečně loupe. Katastrophe, lapidárně sděluje autor nátěru. Konzumujeme pivo, Nusslikör, Verlängerter (= větší presso),
Na druhém kilometru 444km dlouhé řeky Mur
prošetřujeme složení Bergsteigeressen nur für AV Mitglieder. Den se vleče, tíživost situace podtrhává ponurá meteoprognóza místních novin. Zítra evidentně pojedeme domů, není na co čekat. O malebný Weisseck a krajinově krásný traverz kolem pramene řeky Mur se pokusíme příští rok. Bergsteigeressen za 7€ se jeví chutnou záležitostí. Sestává z velkého pečeného "buřtu", vařených brambor, hromady sterilovaného zelí, hořčice a jemně strouhaného řízného křenu. Nálada chutnou krmí mírně zlepšena. Po 18.hodině přestává pršet, volíme tedy krátkou obhlídku terénu proti proudu Muru. Tma na krku velí k návratu z vycházky. V deset večer jdeme absolvovat závěrečný nocleh v povlečené posteli.
V pátek, po osmé ranní, rozléváme poslední Teewasser a platíme účet. Kompaktní oblačnost visí nad hlavou, naštěstí neprší. Na prahu chaty postupně všichni srdečně třeseme pravicí Andrease a poté sestupujeme k autu na Muritzenalm. Kousek nad mýtnou závorou zastavujeme ve vyhýbacím zálivu úzké horské silničky, fotografujeme letmý průhled k jezerní stěně Rotgüldensee a máváme chatařce Katharině, která se vrací autem na Sticklerhütte. Parkoviště Arsenhaus přináší vysvobození Hany z nákladního prostoru Vojtova Transitu. Překládáme batohy do Petrova auta a následujeme Vojtu na parkoviště za Hemerachem. Ještě poslední "transitní" kávičky s instantními dobrotami a rozjíždíme se ve dvou autech domů. Vojta rovnou, Petr má v plánu návštěvu dávných přátel v městečku Ratten. S Vojtou se opět setkáváme v Babicích u večeře v motorestu Sport. Odsud vyjíždíme do silného deště a večer před jedenáctou jsme všichni bezpečně doma.
Upozornění:
Tato stránka je dokumentací osobní zkušenosti, rozhodně není návodem. Vaše bezpečnost spočívá ve vašich rukou, vaše rozhodování musí vždy vycházet ze stavu terénu, povětrnostních podmínek, úrovně vašich schopností a fyzického stavu.
Doporučení:
Nepodceňujte nutnost dlouhodobé technické přípravy před "velkou akcí" - výzbroj, s níž neumíte zacházet, je zbytečnou zátěží a ještě vás ohrozí, terén vás zaskočí svými nároky na váš um. Máte-li pocit dobrodružství, jste za hranicí svých schopností.