Kudy tam:
Optimální základnu pro výstup představuje chata
Winnebachseehütte (2362 mnm, majetek DAV Hof).
Doris Grüner - Alpenrot
Základní orientace viz turistická mapa centrovaná na Winnebachseehütte.
Výstup:
K dosažení chaty Winnebachseehütte se vydejte z centra Längenfeldu zajímavou silnicí se soustavou nespočetných vratných
zatáček a naberte téměř 500 výškových metrů do Griesu im Sulztal.
Na konci Griesu, u vstupu do frekventované
doliny Sulztal, na vás čeká velké neplacené parkoviště.
Parkování pod Winnebachem
Výstupová cesta míjí zleva chatu, pleso za ní a v zápětí i levou odbočku do Zwieselbachjochu. Chodník Winnebachkarem nabírá výšku rozumně až k závěru karu. Zde vás vydá na pospas nepříjemným zlomiskům s mírnými ztrátami výšky. Až poslední metry do sedla Winnebachjoch (2782mnm) jsou kompaktní. Zde si vyberte ze tří možností pokračování výstupu. První, lezecká cesta vede jihovýchodním skalním hřebenem přímo ze sedla, údajně obtížnosti I.UIAA - neověřeno.
V sedle Winnebachjoch
Vybavení:
Mačky a cepín v závislosti na stavu sněhu
ve výstupovém kotli, tmavé brýle a krém s velkým ochranným faktorem.
Vrcholová pozitiva:
Winnebacher Weisskogel se svým kotlem vyhledávají především skialpinisté. Pro nás ostatní jde o vynikající
horský objekt pro aklimatizační výstup - vrchol výrazně přesahuje 3000mnm,
výstupový kotel se strmým sněhem připomene každému práci na zasněženém ledovcovém svahu, průstup
prahem kotle procvičí čtení terénu, chata Winnebachseehütte má polohu vhodnou
pro aklimatizační nocování. Za příznivého stavu viditelnosti výborné výhledové místo, zejména na blízký Breiter Grieskogel
a jeho malý ledovec Grieskogelferner.
Upozornění:
Tato stránka dokumentuje osobní zkušenost, rozhodně není návodem. Bezpečí
spočívá ve vašich rukou, rozhodování musí vycházet ze stavu terénu,
povětrnostních podmínek, úrovně schopností a fyzického stavu všech účastníků akce.
Doporučení:
Nepodceňujte nutnost dlouhodobé technické přípravy před "velkou akcí" - výzbroj, s níž neumíte zacházet,
představuje zbytečnou zátěž a ještě vás ohrozí, terén vás zaskočí svými nároky na váš um.
Máte-li pocit dobrodružství, jste za hranicí svých schopností.
U popisu každé ledovcové túry mějte na paměti, že
aktuální stav trhlin ledovce se může v průběhu jediné sezóny zásadním
způsobem měnit. Stav povrchu ledovce závisí na výšce a kvalitě sněhové pokrývky,
teploty nad 0°C rychle a výrazně degradují nosnost sněhových mostů.
Jak to bylo: ✔
Sobotní podvečerní příjezd do Längenfeldu zakončujeme objížděním předem vybraných
adres, poskytujících Ferienwohnung za přijatelnou cenu. Osvědčený Naturcamping
v Hubenu nevolíme. Má pršet a představa celotýdenního skladování mokrých stanů není nic moc.
Petrem obratně dojednáno příjemné ubytování u Doris Grüner v Hubenu, a to na sobotu, úterý a pátek,
s možností celotýdenního uložení zavazadel nepotřebných k plánovaným výstupům - majitelkou účtovány
jen využité noclehy. V neděli ráno absolvován z loňska nám již důvěrně známý
přesun na Winnebachseehütte. Chvílemi sice prší, počasí však není beznadějné. V 9:45
jsme na chatě. Nájemci, Michael a Nina Riml, jsou přítomni včetně svých malých dvojčat.
Mailová rezervace noclehů funguje, odkládáme tedy věci nepotřebné k výstupu a v 10:30 vyrážíme
kolem plesa k sedlu Winnebachjoch. Zde čekání v chladném větru a šeru na opozdilé.
Pak vzhůru na sever vysokým a trochu spletitým prahem kotle W.Weisskogelu.
Po dosažení spodní části skalního žebra, ohraničujícího zleva sněhový kotel, se ukazuje, že strmé skalky i žlábky
jsou pokryty nepříjemným mokrým sněhem.
Takže následuje traverz do kotle a dlouhý, strmý, namáhavý, avšak zábavný výstup spádnicí kotle.
Měkký a těžký sníh dává zabrat, orientaci znesnadňuje mlha s dohledností
mezi 10 a 20 metry. Prvovýstup v neznámém terénu a šedobílé tmě toť orientační hlavolam.
Kupodivu dlouhodobá příprava nad fotografiemi této lokality, dostupnými na webu, a
spolupráce s Adamem a jeho výškovými údaji z GPSky přináší ovoce v podobě absolutní trefy.
Jsme v úzkém, vysněženém sedélku pod vrcholovým blokem a nad sebou máme poslední metry snadného
lezení žlábkem a skalkami. Tento úsek má osazeny nerezové pomůcky, jejich
použití však není nutné. Stále není vidět vrcholový kříž, jsme zde správně?
Naštěstí ano, vrchol s křížem se skrývá za vrcholovou návějí.
Je neděle 3.9.2006, 15 hodin, výhledy nulové, radost z orientačního úspěchu však velká. Bylo to na doraz,
ve tři odpoledne jsem měl v úmyslu obrátit se k návratu i bez vrcholu. Šlo to poněkud zvolna,
4 1/2 hodiny od Winnebachseehütte. To je na tento vrchol trochu moc. Musíme však vzít vzít v potaz, že naším výchozím místem
nebyla chata, ale Gries se svými 1650mnm, takže máme za sebou převýšení kolem 1500m.
Sestup strmým sněhem jde snadno a rychle, úsek Winnebachjoch - Winnebachseehütte
se v šedivém počasí poněkud vleče. V chatě nás vítá teplo, příjemná to odměna za celodenní píli.
P.S.: Děkuji všem zúčastněným za jejich trpělivost a důvěru.
Winnebacher Weisskogel
P.S.: Děkuji všem zúčastněným za jejich trpělivost a důvěru.