Winnebacher Weisskogel  3182 m
Stubaier Alpen / Sellrainer Berge    Rakousko
Kudy tam:
Optimální základnu pro výstup představuje chata Winnebachseehütte (2362 mnm, majetek DAV Hof).
Doris Grüner - Alpenrot
Pro pobyt v dolině polohou a výbornou úrovní vyniká kemp Naturcamping v Hubenu (1200 mnm). Příjezd: Linz - Salzburg - Innsbruck, dále směr Imst a po 45km odbočit do Ötztalu. Příjemný a levný kemp, majitelé vlídní, perfektní sociální zázemí, celou noc přístupná společenská místnost. Při deštivém počasí můžete použít některý levný Ferienwohnung v Längenfeldu a blízkém okolí z nabídky ubytování.
Základní orientace viz turistická mapa centrovaná na Winnebachseehütte.
Výstup:
K dosažení chaty Winnebachseehütte se vydejte z centra Längenfeldu zajímavou silnicí se soustavou nespočetných vratných zatáček a naberte téměř 500 výškových metrů do Griesu im Sulztal. Na konci Griesu, u vstupu do frekventované doliny Sulztal, na vás čeká velké neplacené parkoviště.
Parkování pod Winnebachem
Raději však vyjeďte vlevo vzhůru do kopce a zaparkujte nalevo od poslední zatáčky před místem zvaným Winnebach. Toto parkoviště má malou kapacitu. Ve Winnebachu samotném parkování není možné. Průchod winnebašskou zástavbou až k nástupu do ústí doliny potoka Winnebach usnadňují směrovky s názvem chaty. Značená cesta vás rychle vyvede vysoko nad hranici lesa a nad hlučný potok na dně doliny. Přístup k chatě vám připraví závěrečné překvapení. Chodník vede stále kolmo k hluboké rokli a nezdolatelnému skalnímu prahu za roklí. Pohodlně přístupná chata se skrývá vlevo "za rohem". Cesta z Griesu trvá 2 hodiny. Chata disponuje pouze 27 místy v Matratzenlageru, doporučuji rezervaci. Cena 15Euro/noc (rok 2006).
Výstupová cesta míjí zleva chatu, pleso za ní a v zápětí i levou odbočku do Zwieselbachjochu. Chodník Winnebachkarem nabírá výšku rozumně až k závěru karu. Zde vás vydá na pospas nepříjemným zlomiskům s mírnými ztrátami výšky. Až poslední metry do sedla Winnebachjoch (2782mnm) jsou kompaktní. Zde si vyberte ze tří možností pokračování výstupu. První, lezecká cesta vede jihovýchodním skalním hřebenem přímo ze sedla, údajně obtížnosti I.UIAA - neověřeno.
V sedle Winnebachjoch
Další dvě možnosti mají společný první úsek, který vás zavede kousek za sedlo a pak strmým, místy velmi nepříjemným, vysokým suťovým prahem na spodní okraj rozsáhlého sněhového kotle W.Weisskogelu. Zde následuje další volba. Nabízí se pokračování suťovým hřbetem, který výše přechází ve skalní žebro, ohraničující zleva sněhový kotel a vrůstající do vrcholového bloku; obtížnost vizuálně odhadnuta na I.UIAA. Snažší a zajímavější však je přejít co nejvýše ze suťového hřbetu do sněhového kotle, stoupat jeho spádnicí a nevzdalovat se příliš od levého skalního žebra. Sklon výstupového sněhového svahu postupně narůstá až ke 40°, má však zcela bezpečný dojezd. Kotel je shora ohraničen skalami, miřte do výrazného zářezu v nich. Zde můžete odložit batoh a krátkým, vlevo vedoucím, místy zajištěným žlábkem a skalkami vystoupat na vrcholovou návěj a po ní snadno několik metrů k vrcholovému kříži. Výstup z Winnebachseehütte na vrchol zabere 3,5 hodiny.
 
Vybavení:
Mačky a cepín v závislosti na stavu sněhu ve výstupovém kotli, tmavé brýle a krém s velkým ochranným faktorem.
Vrcholová pozitiva:
Winnebacher Weisskogel se svým kotlem vyhledávají především skialpinisté. Pro nás ostatní jde o vynikající horský objekt pro aklimatizační výstup - vrchol výrazně přesahuje 3000mnm, výstupový kotel se strmým sněhem připomene každému práci na zasněženém ledovcovém svahu, průstup prahem kotle procvičí čtení terénu, chata Winnebachseehütte má polohu vhodnou pro aklimatizační nocování. Za příznivého stavu viditelnosti výborné výhledové místo, zejména na blízký Breiter Grieskogel a jeho malý ledovec Grieskogelferner.
Upozornění:
Tato stránka dokumentuje osobní zkušenost, rozhodně není návodem. Bezpečí spočívá ve vašich rukou, rozhodování musí vycházet ze stavu terénu, povětrnostních podmínek, úrovně schopností a fyzického stavu všech účastníků akce.
Doporučení:
Nepodceňujte nutnost dlouhodobé technické přípravy před "velkou akcí" - výzbroj, s níž neumíte zacházet, představuje zbytečnou zátěž a ještě vás ohrozí, terén vás zaskočí svými nároky na váš um. Máte-li pocit dobrodružství, jste za hranicí svých schopností. U popisu každé ledovcové túry mějte na paměti, že aktuální stav trhlin ledovce se může v průběhu jediné sezóny zásadním způsobem měnit. Stav povrchu ledovce závisí na výšce a kvalitě sněhové pokrývky, teploty nad 0°C rychle a výrazně degradují nosnost sněhových mostů.
Jak to bylo: ✔
Sobotní podvečerní příjezd do Längenfeldu zakončujeme objížděním předem vybraných adres, poskytujících Ferienwohnung za přijatelnou cenu. Osvědčený Naturcamping v Hubenu nevolíme. Má pršet a představa celotýdenního skladování mokrých stanů není nic moc. Petrem obratně dojednáno příjemné ubytování u Doris Grüner v Hubenu, a to na sobotu, úterý a pátek,
Winnebacher Weisskogel
s možností celotýdenního uložení zavazadel nepotřebných k plánovaným výstupům - majitelkou účtovány jen využité noclehy. V neděli ráno absolvován z loňska nám již důvěrně známý přesun na Winnebachseehütte. Chvílemi sice prší, počasí však není beznadějné. V 9:45 jsme na chatě. Nájemci, Michael a Nina Riml, jsou přítomni včetně svých malých dvojčat. Mailová rezervace noclehů funguje, odkládáme tedy věci nepotřebné k výstupu a v 10:30 vyrážíme kolem plesa k sedlu Winnebachjoch. Zde čekání v chladném větru a šeru na opozdilé. Pak vzhůru na sever vysokým a trochu spletitým prahem kotle W.Weisskogelu. Po dosažení spodní části skalního žebra, ohraničujícího zleva sněhový kotel, se ukazuje, že strmé skalky i žlábky jsou pokryty nepříjemným mokrým sněhem. Takže následuje traverz do kotle
 
a dlouhý, strmý, namáhavý, avšak zábavný výstup spádnicí kotle. Měkký a těžký sníh dává zabrat, orientaci znesnadňuje mlha s dohledností mezi 10 a 20 metry. Prvovýstup v neznámém terénu a šedobílé tmě toť orientační hlavolam. Kupodivu dlouhodobá příprava nad fotografiemi této lokality, dostupnými na webu, a spolupráce s Adamem a jeho výškovými údaji z GPSky přináší ovoce v podobě absolutní trefy. Jsme v úzkém, vysněženém sedélku pod vrcholovým blokem a nad sebou máme poslední metry snadného lezení žlábkem a skalkami. Tento úsek má osazeny nerezové pomůcky, jejich použití však není nutné. Stále není vidět vrcholový kříž, jsme zde správně? Naštěstí ano, vrchol s křížem se skrývá za vrcholovou návějí. Je neděle 3.9.2006, 15 hodin, výhledy nulové, radost z orientačního úspěchu však velká. Bylo to na doraz, ve tři odpoledne jsem měl v úmyslu obrátit se k návratu i bez vrcholu. Šlo to poněkud zvolna, 4 1/2 hodiny od Winnebachseehütte. To je na tento vrchol trochu moc. Musíme však vzít vzít v potaz, že naším výchozím místem nebyla chata, ale Gries se svými 1650mnm, takže máme za sebou převýšení kolem 1500m. Sestup strmým sněhem jde snadno a rychle, úsek Winnebachjoch - Winnebachseehütte se v šedivém počasí poněkud vleče. V chatě nás vítá teplo, příjemná to odměna za celodenní píli.
P.S.: Děkuji všem zúčastněným za jejich trpělivost a důvěru.