Kudy tam:
Ideální východisko nabízí neobyčejně příjemná Schmidt Zabierow Hütte
(1966mnm, majetek DAV Passau),

Schmidt Zabierow Hütte,
Kreuzreifhorn a Gr.Reifhorn
Kreuzreifhorn a Gr.Reifhorn


Výstup:
Stoupání na chatu začíná nezáživným lesním úsekem podél chmurné skalní stěny Schwarzwand, který přechází ve vysoký a strmý
práh s keři a stromy - Unteres Trett. Travnato hlinité pasáže se střídají s hladkými vápencovými úseky a neobyčejně kluzkou výdřevou.

Kreuzreifhorn a Gr.Reifhorn



Již nad úrovní chaty


Vybavení:
Žádné speciální vybavení není nutné, může se hodit přilba.

Traverz Kreuzreifhornu a včerejší sníh


Vrcholová pozitiva:
Masiv Reifhornů má tak šťastnou orientaci, že zaujme coby štíhlá dominanta zdejších minihor už při pohledu z Loferu.
Schmidt Zabierow Hütte nabízí jiný pohled, a to z bezprostřední blízkosti, kdy vynikne mohutnost lezeckých
stěn Reifhornů. Vrcholové výhledy jsou téměř neomezené, nejvíc upoutá svou bělostí rozložitý Grossvenediger.
Upozornění:
Tato stránka dokumentuje osobní zkušenost, rozhodně není návodem. Bezpečí
spočívá ve vašich rukou, rozhodování musí vycházet ze stavu terénu,
povětrnostních podmínek, úrovně schopností a fyzického stavu všech účastníků akce.
Jak to bylo: ✔
S modrým nebem nad sebou vyjíždíme v sobotu 27.srpna 2011 krátce po šesté a vezeme si rozhodně lepší předpověď počasí
nežli v loňském roce (viz Sněhy na Schmidt Zabierow Hütte).
Máme v úmyslu napravit naši krajně nepříznivou lofererskou bilanci a pokusit se o Kreuzreifhorn,
Hinterhorn cestou Nackter Hund a Ochsenhorn.
Jedinou nepříjemnost představuje jistota deště během výstupu na chatu. Ve znojemském Intersparu nakupujeme
jako vždy pečivo, pivo a jiné horalovy nezbytnosti.
Na 182. kilometru dálnice A1 zastavujeme na oblíbeném Rastplatz Allhaming s plodinovou výzdobou.
Modré nebe zmizelo a ochlazuje se. Jedeme vstříc studené frontě.
Míjíme Salzburg a poutač Burger King a jsme v Německu.
U Bad Reichenhall na rozdíl od loňska nebloudíme. Parkoviště v dolině Loferer Hochtal nás
vítá vytrvalým deštěm a ponurým šerem. Po druhé odpoledne vyrážíme podél směrovky s
údajem Schmidt Zabierow Hütte 3,5 Std., stejně jako před rokem, na zkoušku trpělivosti a psychické odolnosti.
Teplota citelně klesá, na horní hraně Oberes Trett se k dešti přidává sníh, coby nemilé připomenutí
našeho loňského nevydařeného pobytu zde. Díky deštníkům jsme i po třech hodinách výstupu jakž takž suší.
Závěrečné metry ztrpčuje silný ledový vítr, devastující mi deštník. Po dosažení chaty déšť zlomyslně ustává
a stoupající mraky odhalují zasněžené vrcholy. Množství sněhu naštěstí není nijak dramatické.
Pod terasou chaty, ve vstupní hale i sušárně se, tak jako loni, povaluje jeskyňářské nádobíčko.
Paní Katharina nás srdečně vítá a přiděluje nám místa v Matratzenlageru (15 - 19). Dáváme si tradiční Nudelsuppe.
Téměř litr horké, silné a lehce pálivě kořeněné polévky, zahřeje na mnoho způsobů.
Od česky mluvícího německého jeskyňáře se dozvídáme množství zajímavostí o týdenních
aktivitách jeho "pestronárodnostního speleosdružení" v jedné ze zdejších hlubokých jeskyní.
Následuje hraní zbrusu nových kostek, trocha popíjení i pojídání a jde se spát. Zítra, tedy v neděli, má být krásně.
Se vstáváním nespěcháme, na hygienu bude fronta. A navíc máme cíl kousek od chaty.
Horolezecká kuchyňka založena v šutrech pod vstupní terasou. V 9:15 začínáme sestupovat po skalkách
napravo od chaty k rozcestníku. Odsud nabíráme výšku terasami Kreuzreifhornu. Podejdeme v předklonu
převis Nas'n a levý, mírně stoupající chodník
nás bez větší námahy dovádí pod spádnici sedélka mezi Kreuzreifhornem a Gr.Reifhornem. To vše v mracích.
Kousek snadného lezení a po dvou hodinách
cesty od chaty jsme u vrcholového kříže (28.8.2011, 11:15) kde na nás už hodnou chvíli čeká Ada.
Mraky se začínají rozplývat, naše oblíbená metoda pozdních nástupů má něco do sebe.
Difuzní oblačnost pod námi a slunce shora nabízí každému z nás efektní osobní gloriolu. Viditelnost
se radikálně lepší, oblačnost mizí. Včerejší déšť pročistil vzduch a zajistil výbornou dohlednost. 65 kilometrů vzdálený Grossvenediger (navštívený námi vč. Rainerhornu 2.9.2004)
máme jako na dlani, identifikujeme i Rainerhorn. Ze sousedního Ochsenhornu, obsypaného lidmi, se nese jakási
záhadná smuteční hudba.
O půl jedné zahajujeme pohodový sestup, po dvou hodinách jsme na rušné terase
Schmidt Zabierow Hütte a dáváme si zasloužené pivo. Čeká nás dlouhé a pohodlné odpoledne, které věnujeme rozjímání
nad náplní dne příštího, který má být zase slunečný. Rozhodování o účasti na Klettersteigu Nackter Hund není snadné.

Vrcholový blok Kreuzreifhornu



Na vrcholu

