Weissseespitze  / Cima del Lago Bianco 3518 m
Ötztaler Alpen / Weisskamm    Rakousko
Kudy tam:
Vhodných východisek pro výstup na tento pohraniční vrchol se nabízí povícero, italská Weisskugelhütte,
Doris Grüner - Alpenrot
rakouská Rauhekopfhütte, nebo závěr doliny Kaunertal. Pozornost však nejvíce přitahuje pověstmi opředený Brandenburger Haus (3274mnm, majetek DAV Berlin, nájemce Thomas Pirpamer), druhá nejvýše položená obhospodařovaná chata Rakouska. Pro pobyt v dolině polohou a výbornou úrovní vyniká kemp Naturcamping v Hubenu (1200 mnm). Příjezd: Linz - Salzburg - Innsbruck, dále směr Imst a po 45km odbočit do Ötztalu. Příjemný a levný kemp, majitelé vlídní, perfektní sociální zázemí, celou noc přístupná společenská místnost. Při deštivém počasí můžete použít některý levný Ferienwohnung v Längenfeldu a blízkém okolí z nabídky ubytování.
Námi byl použit Alpenrot, Huben 196, s kapacitou 3 x 2 osoby + 1 přistýlka. Velmi dobrá úroveň za přijatelnou cenu. Majitelka, Doris Grüner, reaguje vstřícně i na neohlášený příjezd. Základní orientace viz turistická mapa centrovaná na Brandenburger Haus.
Výstup:
Máte-li zájem o velkolepý podnik, zvolte si za výchozí chatu Brandenburger Haus, stojící jako orlí hnízdo vysoko v úpatí skalnaté Dahmannspitze, která vyrůstá z ledovcového sedla Kesselwandjoch. Kesselwandjoch vytváří široký předěl mezi zajímavým ledovcem Kesselwandferner a pozoruhodným ledovcem Gepatschferner, druhým to největším ledovcem rakouských hor. Brandenburger Haus vám poskytne zkušenost nocování v nadmořské výšce téměř 3300mnm a možnost natlouct si už při snaze o dosažení jejího prahu. Chata sama o sobě představuje pro leckoho vrcholový cíl a nezapomenutelný zážitek.
Brandenburger Haus - 3274m
Přístup z Ventu na Brandenburger Haus je časově velmi náročný. Naštěstí má tři diametrálně odlišné a krajinově strhující etapy, takže čas nevnímáte. První a nejkratší etapa Vent - Rofen má dvě varianty. Jednu pohodlnou po asfaltové vozovce a jednu po značené turistické cestě, končící v Rofenu zajímavým visutým mostem. Následuje dlouhý, mírně stoupající chodník dolinou Rofental. Je veden po levém břehu hlubokého kaňonu divoké horské řeky Rofenache. Místy se musíte dívat důsledně pod nohy, bystřina, která vás zleva a velmi hluboko pod vámi stále provází, budí respekt, případné zakopnutí a pád dolů nemá dobrou prognózu v následcích. Není co závidět příznivcům skialpu, kteří tudy procházejí v zimě a předjaří. Nejzajímavějším místem této etapy je přemostění strmého a dravého levého přítoku, Vernagtbachu, který odvodňuje ledovec Vernagtferner, u obyvatel Ötztalu nemající historicky dobrou pověst. Možná se toto nádherné místo změní k nepoznání, dojde-li zde ke stavbě avizované přehrady s výškou hráze 170 metrů. Brzy po překročení Vernagtbachu se objeví pohostinná chata Hochjochhospiz (2412mnm, majetek DAV Berlin, nájemce Thomas Pirpamer). Její příjemná terasa poskytuje vynikající výhled na masiv Kreuzspitze, která předvádí vrcholový kříž více než 1000 metrů nad vámi. Nabízí se zajímavý, ne však příliš estetický pohled na vzdálený italský Berghotel Grawand, jehož krabicovité obrysy dominují horní partii ledovce Hochjochferner. Zde pohovořte s Thomasem Pirpamerem o ubytovací situaci na Brandenburger Hausu, zejména v případě,
 
nemáte-li zajištěnu rezervaci. Především se však připravte intenzivním odpočinkem na následující zdolávání téměř 900 výškových metrů. Horal se srdcem sportovce každým coulem, či Honzy z pohádky, zvolí pro závěrečnou etapu přístupu na Brandenburger Haus cestu Reutherweg a prodere se masivem Mutspitze na horní patro Kesselwandferneru. Vy ostatní zvolte Deloretteweg. Kvalitní chodník mine pravou odbočku k Vernagthütte, nabídne vám výhled na mohutný splaz Hintereisferneru a nabírá rychle výšku travnatým úbočím Rofenbergu. V závěru travnatého úseku pozor. Je zde nová, vpravo odbočující značená cesta na Guslarspitzen, identifikovaná na rozcestí pouze červenými písmeny "GS"; tato cesta ve starších mapách není a mohla by vás odvrátit od správného cíle. Chodník dále stoupá, směle traverzuje jihozápadní skalnaté úbočí Guslarspitzen a vytrvale poskytuje nádherný vzdušný výhled na mohutný zlom ledovce Kesselwandferner; nad zlomem lze za dobré viditelnosti poměrně brzy rozeznat na úpatí Dahmannspitze váš cíl, Brandenburger Haus. V úrovni horního patra Kesselwandferneru se stoupání výrazně zmírní a rozlámaný skalní terén vás dovede k místu vstupu na ledovec. Zde nasaďte mačky a navažte se. Přechod ledovce nepřináší obtíže, za omezené viditelnosti vám pomohou dvoubarevné plastové koule (známé vám jako značení el. vedení nad údolími),
Jdeme na to. V pozadí Fluchtkogel
rozmístěné po trase personálem chaty. Pozor, jde jen o pomůcku, nikoliv o značenou cestu! Místy prověří vaši pozornost noha v trhlině a zakrátko jste na úpatí Dahmannspitze, u zaparkovaného sněžného skůtru. Tento radostný okamžik poněkud kazí zjištění, že chata se nachází na skále a všichni její obyvatelé se nahoře těší, jak budete vadnout v závěrečných metrech výstupu. Na terase Brandenburger Hausu máte za sebou v závislosti na době relaxace na Hochjochhospizu 6 až 8 hodin cesty z Ventu. V přízemní sušárně, přímo naproti hlavním dveřím, odložte lano, cepíny, mačky a vystoupejte jedno patro do jídelny za projednáním noclehů. Nocleh v Matratzenlageru stojí 16Euro/noc (r.2006). Přívětivý chatař nemá pochopení pro nedodržení jím přidělených čísel postelí; tato zkušenost ostatně platí i v jiných rakouských chatách. Jediným energetickým zdrojem chaty jsou solární články, přesto však má chata všude slušné osvětlení, takže zapomenutá čelovka není žádným neštěstím. Matratzenlager se nachází další dvě patra nad jídelnou, v polovině minete poslední odkládací místo pro pohorky. Jsou-li mokré, doporučuji jejich odložení dole v sušárně, v níž personál občas na noc zatopí. Vodu pro přízemní umývárnu a WC současně získává personál z tajícího ledovce, takže není bez převaření pitná. Její konzumace však vyvolala jen mírné následky. Ráno si přivstaňte, pohled z terasy přes pláně Gepatschferneru na Weissseespitze vzbuzuje falešný dojem krátké a fyzicky snadné záležitosti, opak je však pravdou. Sestupte z chaty na ledovec a navažte se na lano. Levá stopa vede k Fluchtkogelu a Vernagthütte, prostřední jste včera přišli. Pravá, klesající, ta je správná. Po chvíli z ní odbočuje vlevo stopa k Hintereisspitzen, o něco později vpravo stopa vedoucí napříč nejrozlámanější částí Gepatschferneru k Rauhekopfhütte. Na dohled od osamělého skalního masivu Zinne, po asi 100 metrech ztráty výšky, vás opustí stopa vedoucí přímo k hraně Vernaglwandu a vy se začnete stáčet napravo k západu až severozápadu a pomalu a namáhavě zvlněným ledovcem nabírat výšku. Brzy začíná být patrný skalní vrchol Weissseespitze s výrazným křížem. Zleva se k vám přidá stopa z italské Weisskugelhütte a těsně před vrcholovou skalkou stopa z Rauhekopfhütte. Až pohled z vrcholu do závěru Kaunertalu prozradí, proč má tento vrchol v názvu koncovku -spitze. V závislosti na stavu povrchu Gepatschferneru máte za sebou 2,53 hodiny cesty z Brandenburger Hausu.
Weisskugel-Palla Bianca 3738m. Vzadu trojice Gran Zebru 3851m, M.Zebru 3735m Ortler 3905m
Weisskugel-Palla Bianca 3738m. Vzadu trojice Gran Zebru 3851m, M.Zebru 3735m Ortler 3905m

Parametry výstupové poloviny této svérázné túry: ztráta výšky 100 metrů, nabírání výšky 350
 
metrů, vzdálenost dle mapy asi 6km, údaj GPSky téměř 7km. Návrat není o nic snažší, sestup z vrcholu k nejnižšímu bodu popsané trasy má tak nepatrný sklon, že v rozměklém sněhu vyžaduje stejné úsilí jako závěrečné mírné stoupání k chatě. Polední sluneční výheň navíc významně snižuje nosnost sněhových mostů přes trhliny. Gepatschferner trhlinami opravdu nešetří, takže prověří psychiku, um i fyzický fond každého zájemce o procházku. V některých jeho partiích vůbec nelze předvídat jejich polohu, orientaci, šířku. Výletníka "potěší a vzpruží" návštěva skryté trhliny, nalezení pevné "půdy" pod nohama vydá za celodenní dřinu. Přechod Brandenburger Haus - Weissseespitze a zpět představuje vhodnou a důstojnou alternativou pro ty z vás, kteří se z jakýchkoliv důvodů nemohou pustit do lahůdky zdejší lokality, obra jménem Weisskugel-Palla Bianca, jinak než pohledem zblízka.
Vybavení:
Sedací úvazek s karabinou, 9mm lano, mačky, cepín; přilba není nezbytná - ta závisí na vašich zvyklostech. Nezapomenout dobré tmavé brýle a krém s velkým ochranným faktorem, nemáte-li dlouhé vlasy, natřít krémem i uši. Ošetřete krémem rty a spodní část nosu, slunce pálí ze všech stran, a to i zespodu. A vybavte se co největší dávkou trpělivosti, přechod Gepatschferneru si to žádá.
Weisskugel 3738m. Tak tam letos ne
Vrcholová pozitiva:
Síla tohoto výstupu-nevýstupu nespočívá ve zdolávání závratných svahů, tkví mimořádně v něčem jiném. Celodenní aktivita na náhorní pláni ve výškách nad 3200mnm a pohyb po gigantickém ledovci naplní radostí srdce každého horského nadšence. Okolní scenerie je skvostná, bezprostřední míjení masivu Weisskugelu zaměstnává vaši pozornost bez ohledu na skryté trhliny pod nohama. Jakkoliv se ranní pohled z terasy Brandenburger Hausu pokouší vás přesvědčit, že Weissseespitze máte co by kamenem dohodil, opačná perspektiva nabízí vzdálenou miniaturu vašeho dočasného domova na úpatí Dahmannspitze v nekonečnu. To vše platí jen za příznivého počasí. Je-li viditelnost výrazně omezena, bez GPSky s kvalitní mapou riskujete na Gepatschferneru ztrátu orientace.
Upozornění:
Tato stránka dokumentuje osobní zkušenost, rozhodně není návodem. Bezpečí spočívá ve vašich rukou, rozhodování musí vycházet ze stavu terénu, povětrnostních podmínek, úrovně schopností a fyzického stavu všech účastníků akce.
Doporučení:
Nepodceňujte nutnost dlouhodobé technické přípravy před "velkou akcí" - výzbroj, s níž neumíte zacházet, představuje zbytečnou zátěž a ještě vás ohrozí, terén vás zaskočí svými nároky na váš um. Máte-li pocit dobrodružství, jste za hranicí svých schopností. U popisu každé ledovcové túry mějte na paměti, že aktuální stav trhlin ledovce se může v průběhu jediné sezóny zásadním způsobem měnit. Stav povrchu ledovce závisí na výšce a kvalitě sněhové pokrývky, teploty nad 0°C rychle a výrazně degradují nosnost sněhových mostů.
Jak to bylo: ✔
Po úterním sestupu z Winnebachseehütte nocujeme v Hubenu u Doris Grüner. Ve středu ráno přejíždíme do Ventu a zahajujeme nekonečný pěší přesun na Brandenburger Haus. Dlouhá cesta nádherným Rofentalem ubíhá ve skvělém počasí příjemně. V poledne jsme na terase pohostinné chaty Hochjochhospiz. Množství návštěvníků nalehko napovídá leccos o oblíbenosti této chaty mezi výletníky. Zde si dopřáváme mimořádně dlouhou relaxaci. Obracím se na Thomase Pirpamera s kopií mé mailové rezervace noclehů na Brandenburger Hausu. Říká, že vše je OK a telefonicky
Fotogenický Weisskugel
avizuje náš podvečerní příchod personálu Brandenburger Hausu. Pro další postup volíme Deloretteweg. Cesta trávníky Rofenbergu sice stoupá razantně, má však pevný povrch. Mírně mate novotou zářící červená odbočka na Guslarspitzen - odolali jsme a za stálých pohledů na protilehlý fantastický splaz Kesselwandferneru nabíráme dále rychle výšku skalami úpatí Guslarspitzen. Závěrečný, téměř vodorovný traverz nás přivádí ke vstupu na horní, jen mírně nakloněné patro ledovce Kesselwandferner, který snadno překračujeme podél barevných koulí k úpatí Dahmannspitze. Mačky dolů a následuje skalní "trhák" na terasu Brandenburger Hausu. Moc lidí zde není, v naší polovině Lageru jsme sami, poloprázdná jídelna přeje večerním kartám. Seznamujeme se s příjemným a družným Ďurim z Liptovského Mikuláše, který na chatě pracuje se svou přítelkyní od začátku sezóny. S ohledem na složení naší skupiny a naprostý nedostatek sněhu v "ONO Flanke" Weisskugelu, volíme jako náplň příštího dne protilehlou Weissseespitze. Plán máme hotov, venku tma a prší. Déšť naštěstí brzy ustává a noc vše uvádí do správných kolejí. Vítá nás superjasné a optimistické ráno. Vidina snadné záležitosti nás však nevhodně ukolébala v časových proporcích, na ledovec sestupujeme až před osmou. Kromě nás má namířeno na stejný objekt dvojice vyrážející chvíli před námi. Brzy tuto dvojici potkáváme na zpáteční cestě, nelíbí se jim, že sníh nenese. Nám sice taky ne, vytrvalost v úmyslu nás však odměňuje skvělou scenérií a dosažením skalnatého vrcholu Weissseespitze ve čtvrtek 7.9.2006 v 10:55, po třech hodinách pobytu na pláních Gepatschferneru. Z Kaunertalu přichází krátce po nás postarší východní Němec, pořizuje nám vrcholové foto a posléze odchází se slovy "ich gehe nach dolina" zcela osamocen napříč trhlinami
Weissseespitze a my všichni
Gepatschferneru k Rauhekopfhütte - snad to zvládnul. Po hodině příjemného posezení na vyhřátých skalkách vrcholu zahajujeme návrat, který se díky nulové nosnosti sněhových mostů protahuje na tři hodiny ploužení na úmorném slunci, zpestřeného pod úpatím Dahmannspitze broděním vodou tekoucí po ledovci. Teď už máme jistotu, že jsme v tomto dni byli mezi obyvateli Brandenburger Hausu v aktivitě na Gepatschferneru osamoceni. Chata se během naší nepřítomnosti zcela zaplnila. Večerní vyúčtování pobytu nám přináší příjemnou záhadu v podobě 50% slevy nocležného. Počasí se horší, večer prší a v noci vyfukuje. Ráno někteří zvídavci otevírají okno v domnění, že jim zamlžené sklo brání ve výhledu do slunce. Není to ta pravá příčina, venku není vidět na krok. Vzdáváme se tedy plánovaného výstupu na blízký Fluchtkogel a odchodu přes Vernagthütte a Breslauer Hütte. Volíme sázku na jistotu a sestupujeme cestou, kterou jsme přišli. Kolem desáté se mlha zvedá, v plném slunci vstupujeme po dvou dnech opět na terasu chaty Hochjochhospiz. Na závěr alpského týdne si dávám k pivu šnaps Marille, kterýžto při placení Thomas Pirpamer označil za pozornost podniku. Hodný člověk. Asi byl rád, že se nám nic zlého nestalo.
Weisskugel-Palla Bianca 3738m.Vzadu trojice Gran Zebru 3851m,Monte Zebru 3735m,Ortler 3905m
zavřít foto