Kudy tam:
Vhodných východisek pro výstup na tento pohraniční vrchol se nabízí povícero, italská Weisskugelhütte,

Doris Grüner - Alpenrot



Námi byl použit Alpenrot, Huben 196, s kapacitou 3 x 2 osoby + 1 přistýlka. Velmi dobrá úroveň za přijatelnou cenu. Majitelka, Doris Grüner, reaguje vstřícně i na neohlášený příjezd. Základní orientace viz turistická mapa centrovaná na Brandenburger Haus.
Výstup:
Máte-li zájem o velkolepý podnik, zvolte si za výchozí chatu
Brandenburger Haus, stojící jako orlí hnízdo vysoko v úpatí skalnaté Dahmannspitze, která
vyrůstá z ledovcového sedla Kesselwandjoch. Kesselwandjoch vytváří široký předěl
mezi zajímavým ledovcem Kesselwandferner a pozoruhodným ledovcem
Gepatschferner, druhým to největším ledovcem rakouských hor. Brandenburger Haus vám
poskytne zkušenost nocování v nadmořské výšce téměř 3300mnm a možnost natlouct
si už při snaze o dosažení jejího prahu. Chata sama o sobě představuje
pro leckoho vrcholový cíl a nezapomenutelný zážitek.

Brandenburger Haus - 3274m



Jdeme na to. V pozadí Fluchtkogel





Weisskugel-Palla Bianca 3738m. Vzadu trojice Gran Zebru 3851m, M.Zebru 3735m Ortler 3905m


Weisskugel-Palla Bianca 3738m. Vzadu trojice Gran Zebru 3851m, M.Zebru 3735m Ortler 3905m

Parametry výstupové poloviny této svérázné túry: ztráta výšky 100 metrů, nabírání výšky 350
Vybavení:
Sedací úvazek s karabinou, 9mm lano, mačky, cepín; přilba není nezbytná - ta závisí
na vašich zvyklostech. Nezapomenout dobré tmavé brýle a krém s velkým ochranným
faktorem, nemáte-li dlouhé vlasy, natřít krémem i uši.
Ošetřete krémem rty a spodní část nosu, slunce pálí ze všech stran, a to i zespodu.
A vybavte se co největší dávkou trpělivosti, přechod Gepatschferneru si to žádá.

Weisskugel 3738m. Tak tam letos ne


Vrcholová pozitiva:
Síla tohoto výstupu-nevýstupu nespočívá ve zdolávání závratných svahů, tkví mimořádně v něčem jiném.
Celodenní aktivita na náhorní pláni ve výškách nad 3200mnm a pohyb po gigantickém ledovci naplní
radostí srdce každého horského nadšence. Okolní scenerie je skvostná, bezprostřední míjení
masivu Weisskugelu zaměstnává vaši pozornost bez ohledu na skryté trhliny pod nohama.
Jakkoliv se ranní pohled z terasy Brandenburger Hausu pokouší vás přesvědčit, že Weissseespitze
máte co by kamenem dohodil, opačná perspektiva nabízí vzdálenou miniaturu vašeho dočasného domova
na úpatí Dahmannspitze v nekonečnu.
To vše platí jen za příznivého počasí. Je-li viditelnost výrazně omezena, bez GPSky s kvalitní mapou riskujete na Gepatschferneru ztrátu orientace.
Upozornění:
Tato stránka dokumentuje osobní zkušenost, rozhodně není návodem. Bezpečí
spočívá ve vašich rukou, rozhodování musí vycházet ze stavu terénu,
povětrnostních podmínek, úrovně schopností a fyzického stavu všech účastníků akce.
Doporučení:
Nepodceňujte nutnost dlouhodobé technické přípravy před "velkou akcí" - výzbroj, s níž neumíte zacházet,
představuje zbytečnou zátěž a ještě vás ohrozí, terén vás zaskočí svými nároky na váš um.
Máte-li pocit dobrodružství, jste za hranicí svých schopností.
U popisu každé ledovcové túry mějte na paměti, že
aktuální stav trhlin ledovce se může v průběhu jediné sezóny zásadním
způsobem měnit. Stav povrchu ledovce závisí na výšce a kvalitě sněhové pokrývky,
teploty nad 0°C rychle a výrazně degradují nosnost sněhových mostů.
Jak to bylo: ✔
Po úterním sestupu z Winnebachseehütte nocujeme v Hubenu u Doris Grüner.
Ve středu ráno přejíždíme do Ventu a zahajujeme nekonečný pěší přesun na Brandenburger Haus.
Dlouhá cesta nádherným Rofentalem ubíhá ve skvělém počasí příjemně. V poledne jsme na terase
pohostinné chaty Hochjochhospiz. Množství návštěvníků nalehko napovídá leccos o oblíbenosti
této chaty mezi výletníky. Zde si dopřáváme mimořádně dlouhou relaxaci. Obracím se na Thomase Pirpamera
s kopií mé mailové rezervace noclehů na Brandenburger Hausu. Říká, že vše je OK a telefonicky
avizuje náš podvečerní příchod personálu Brandenburger Hausu. Pro další postup volíme Deloretteweg.
Cesta trávníky Rofenbergu sice stoupá razantně, má však pevný povrch. Mírně mate novotou
zářící červená odbočka na Guslarspitzen - odolali jsme a za stálých pohledů na protilehlý fantastický splaz
Kesselwandferneru nabíráme dále rychle výšku skalami úpatí Guslarspitzen. Závěrečný, téměř vodorovný
traverz nás přivádí ke vstupu na horní, jen mírně nakloněné patro ledovce Kesselwandferner,
který snadno překračujeme podél barevných koulí k úpatí Dahmannspitze. Mačky dolů a následuje
skalní "trhák" na terasu Brandenburger Hausu. Moc lidí zde není, v naší polovině
Lageru jsme sami, poloprázdná jídelna přeje večerním kartám.
Seznamujeme se s příjemným a družným Ďurim z Liptovského Mikuláše, který na chatě
pracuje se svou přítelkyní od začátku sezóny. S ohledem na složení naší skupiny a
naprostý nedostatek sněhu v "ONO Flanke" Weisskugelu, volíme jako náplň příštího dne protilehlou
Weissseespitze. Plán máme hotov, venku tma a prší. Déšť naštěstí brzy ustává a noc vše
uvádí do správných kolejí. Vítá nás superjasné a optimistické ráno. Vidina snadné záležitosti nás však
nevhodně ukolébala v časových proporcích, na ledovec sestupujeme až před osmou. Kromě nás
má namířeno na stejný objekt dvojice vyrážející chvíli před námi. Brzy tuto dvojici potkáváme
na zpáteční cestě, nelíbí se jim, že sníh nenese. Nám sice taky ne, vytrvalost v úmyslu
nás však odměňuje skvělou scenérií a dosažením skalnatého vrcholu Weissseespitze
ve čtvrtek 7.9.2006 v 10:55, po třech hodinách pobytu na pláních Gepatschferneru.
Z Kaunertalu přichází krátce po nás postarší východní Němec, pořizuje nám vrcholové foto
a posléze odchází se slovy "ich gehe nach dolina" zcela osamocen napříč trhlinami
Gepatschferneru k Rauhekopfhütte - snad to zvládnul. Po hodině příjemného posezení
na vyhřátých skalkách vrcholu zahajujeme návrat, který se díky nulové nosnosti sněhových
mostů protahuje na tři hodiny ploužení na úmorném slunci, zpestřeného pod úpatím
Dahmannspitze broděním vodou tekoucí po ledovci. Teď už máme jistotu, že jsme
v tomto dni byli mezi obyvateli Brandenburger Hausu v aktivitě na Gepatschferneru osamoceni.
Chata se během naší nepřítomnosti
zcela zaplnila. Večerní vyúčtování pobytu nám přináší příjemnou záhadu
v podobě 50% slevy nocležného. Počasí se horší, večer prší a v noci vyfukuje. Ráno někteří
zvídavci otevírají okno v domnění, že jim zamlžené sklo brání ve výhledu do slunce.
Není to ta pravá příčina, venku není vidět na krok. Vzdáváme se tedy plánovaného
výstupu na blízký Fluchtkogel a odchodu přes Vernagthütte a Breslauer Hütte.
Volíme sázku na jistotu a sestupujeme cestou, kterou jsme přišli. Kolem desáté se
mlha zvedá, v plném slunci vstupujeme po dvou dnech opět na terasu chaty Hochjochhospiz.
Na závěr alpského týdne si dávám k pivu šnaps Marille, kterýžto při placení
Thomas Pirpamer označil za pozornost podniku. Hodný člověk. Asi byl rád, že se nám nic zlého nestalo.

Fotogenický Weisskugel



Weissseespitze a my všichni

